jeden zajímavý článek a vzpomněl jsem si na mnohé z Vás (nejen na téhle diskuzi) . Zdali pak by jste neskončili jako onen pokusník. Chcete si ho přečíst?
jeden zajímavý článek a vzpomněl jsem si na mnohé z Vás (nejen na téhle diskuzi) . Zdali pak by jste neskončili jako onen pokusník. Chcete si ho přečíst?
Hezký pokus, i když mi přijde poněkud amorální. Doktorům nevěřím
už z principu.
Covid pro mě byl a je nemocí vypláchnutých mozků (kteří mimochodem už
zase začínají vylézat z děr) a znám pár lidí, kteří v té době
zemřeli, aniž by ho měli ... Podobně jako odsouzený v tom pokusu níže
...
Covid je profláklá zálezitost. Dnes už leze ven to, o čem lékaři a zdravotnický personál nemohil psát. Chápu, že spousta lidí se nechaa cílenou propagandou a strachem ovlivnit a nechali se i 3x očkovat. Pokud půjde někdo na vakcínu dnes, tak to bude opravdu superhňup.
Víš co, prý neměli ani právo vyžadovat roušky a právníci to
věděli. Jeden zdejší diskutér dělá řidiče tuším v Liberci a museli
tam řidiči mhd podepsat, že nebudou nikoho kvůli rouškámbuzerovat..
Jaký to rozdíl oproti DPP = fašistickému podniku .. Ti mě srali na n-tou.
Byli i slušní řidiči, ale .....
Vßem krásnou sobotěnku.-) Chystá se někdo do práce nebo jediný hňup jsem tady já???
Krásný den všem. Ráno nešel chat tak jsem byla pilná a odmrazila
mrazák v lednici. Takže už mám uděláno.. 
My mrazák už odmrazovat nemusíme, heč.
Včera nám soudruzi z EON vypnuli
elektriku.-)
Ty máš po mně kulové. Nevím, jestli babka tvého tátu neuklohnila se
súsedem 
To asi ne... Babka říkala, že ho má súsed malého a ty jsi větší
kaňour než on. 
Moc tomu neverim, protoze tady ctu same stastne rodiny a ve state je
bordel.... 
Tady to máte. Mám však obavu, že většina z Vás podstatu nepochopí:
Vědec chtěl otestovat svou teorii...
Potřeboval dobrovolníka, který by na poslední chvíli zemřel. Konečně ho
našel, byl to odsouzený muž připravený na elektrické křeslo.
Vědec odsouzenému navrhl: zúčastníte se vědeckého experimentu, který
spočívá ve snížení srdečního tepu na minimum, zatímco krev pomalu teče
a teče ven z těla do poslední kapky.
Vysvětlil, že odsouzený má jen minimální šanci na přežití, ale jeho
smrt se určitě obejde bez utrpení a bolesti.
Odsouzený souhlasil, protože takhle zemřít bylo lepší než ukončit život
na elektrickém křesle. Byl nasazen na nosítka a svázaný, aby se nemohl
pohnout.
Lékař mu poté udělal malý řez na zápěstí a pod paži mu vložil malou
hliníkovou misku.
Řez byl plochý, jen přes první vrstvy kůže, ale odsouzený věřil, že mu
byly podříznuty žíly.
Nad miskou byla umístěna nádoba s cizí kapalinou s malým ventilem, který
reguloval průtok ve formě kapek.
Odsouzený mohl slyšet a spočítat každou kapku toho, o čem si myslel, že
je jeho krev.
Zatímco testovaný se nedíval, vědec utáhl ventil, aby kapky mohly proudit
pomaleji, s úmyslem ho přesvědčit, že mu dochází krev.
O pár minut později se odsouzenému vybledl obličej a jeho srdeční tep se
zvýšil.
Když zoufalství dosáhlo vrcholu, vědec zcela uzavřel ventil a odsouzeného
se brzy zastavilo srdce – a on zemřel.
Tento vědec dokázal, že vše, co vnímáme, pozitivní nebo negativní,
ovlivňuje nás, celý náš psychický a somatický aparát.
Když se lidem řekne, že mají smrtelný virus, lidé umírají z čistého
strachu z něj.
Když se k nám dostává informace skrze média, ve dne v noci jsme naplněni
strachem a imunita je tímto strachem oslabena.
Dnes se ví, že riziko úmrtí na virus je vlastně nízké - ale vaše mysl
dělá něco jiného. Komplikace mohou skutečně nastat pouze tehdy, pokud je
imunita velmi slabá.
Žádný virus nemá sílu, pokud je vaše zdraví dobré a nemáte strach z
nemoci.
Možná je to stejný důvod, proč mnoho dětí žije ve velmi vážných
situacích, protože jejich mysl nezná strach ze smrti.
Dávejte si tedy velký pozor na své myšlenky, obavy a to, do čeho vkládáte
svá přesvědčení a víru.
V nejakem domove duchodcu rekli rano obyvatelum : davejte si pozor, dnes je podlaha nablyskana" vysledek byl, ze jich vetsina spadla.
Takže kdyby ten odsouzený oplýval pozitivním myšlením,ale zároveň
nevěřil lékaři a nepůsobila by na něj síla sugesce i placebo efektu,pak
by přežil? 
Člověk by řekl,že už ho to ta basa něčemu naučila.Že už je
fatalista ,má to všechno na háku a zásadně ničemu moc nevěří. 
Řekla bych,že i tento pokus by působil na každého jinak,že je to
zkrátka individuální.Stejně individuálně na nás působí všechny
zprávy,odlišně zvládáme těžké životní situace atd. 
Sebevědomý a vyrovnaný člověk, který zná své klady ale i zápory si může dovolit umění pozitivního myšlení.
Na to, ze jelikoz mate zdravy rozum, znate vlastni klady a zapory a tim padem sebevedomi , ze vite, jak to vsechno je a tudiz se vam nic moc stat nemuze... jestli tedy na to budete mit cas
Kdo má zdravý rozum. Nikdy nemůže tvrdit, že se mu nemůže nic stát.

Akorát se tou možností zbytečně nezatěžuje.Spolehnout se na sebe,ale
nepřeceňovat. 
Nečtu, že by někdo psal. že se mu nemůže nic stát... Stát se .může každému kdykoli cokoliv. Nikdo není pánem svého osudu. Ale na druhou stranu, když nepolezeš na hrušku. nespadneš dúle.;)
Pozitivním myšlením "trpí" hlavně lidé, kteří si prožili v životě spoustu opravdu zlého...Ale to je jenom můj blbý názor.
Určitě se jim srovnají hodnoty- neřeší kraviny a radují se z "obyčejných" věcí.
Třeba, že se můžeš poškrábat na zadku a nemusíš se o to nikoho
doprošovat. 
Buď ráda, protože v Německu se hovoří o hmyzí apokalypse - za třicet
let ubylo 75% polétavého hmyzu.
Můžeme se tak dočkat doby, kdy třeba mouchy budou chráněné ... Občas si
sednu na zahradu a pozoruju různé věci, létající hmyz se tu vyskytuje v
řádu semtam-jedinců. Když si vzpomenu na dětství, komáří nálety a
stovky chroustů, tak mě ta prázdnota až děsí. Lezoucího hmyzu je naproti
tomu poměrně dost. 
Leva noha a prava ruka, soucasne v sadre na 4 tydny...
.
Hotove dobrodruzstvi....
Já jen platím pojišťovnu a jsem Hňup všech hňupů, že jsem ještě nikdy nic zlomeného neměl. A to nemůžu říci, že bych se tomu vyhýbal. teď mě napadá. Nebude to tím, že se člověk bojí, aby se něco nestalo? Tak se stane.
No i když...
Čtyři stehy na bradě, zlomená klíční kost, otřes mozku a sedřená
jako šmirgl. Ve 14 letech po asi deseti metrech jiízdy na tajně půjčené
mamčiném devítikilu Fireblade. Když odmyslím pozdější ztrátu
panenství, tak už žádný úraz. 
Hele ale měla jsi to vykoumané. Dneska by jste do Prahy a z5 jeli v dešti. Jinak krásná písnička co jsi ji sem dala.
Pro mne třeba pobyt v přírodě,poklidné posezení s rodinou,nebo když si
s přítelem uděláme pěkný večer. 
Tys mě.naučil jenom chlastat, jezdit na motorce a poslouchat metal. 
Pochopitelně nepopírám sílu pozitivního myšlení. A ano člověk si nepřijatelné může vsugerovat mnoho věcí a dokonce na to i zemřít. Ale pozitivní myšlení je jedna vec a realita kolem nás je věc druhá.. a bez ohledu na naše myšlení máme občas smůlu a tak spousta děti a dospělých umírá na nemoce. I když jinak jsou to pozitivní lidi a bojují. Nebo si myslíš, že si za to mohou sami? Já ví, že ty si to nemyslíš, ale tohle zduraznovani síly myšlení tomu trochu nahrává.
S pozitivním myšlením se žije tak nějak lépe. Mnoho lidí to však nezvládá a svůj zpackaný život hází na jiné.
Já svůj současný život taky hážu na tatu. Chtěla jsem dělat úplně něco jiného a nemám odvahu se vzepřít. Vždycky mě přeargumentoval a zmanipuloval. Chápu, že to myslí v tom nejlepším ale jsem naštvaná sama na sebe, že se neumím bránit... Není všechno tak, jak to na první pohled vypadá.
Mno.. osobně dávám přednost realismu... znáš to.. optimista vidí sklenku poloplnou, pesimista poliprazdnou a realista radši ověří, zda to není moč :))
Realista je tak trošku srab a chce mít ve všem jistotu. To by jsi měla
Norinko navštěvovat místnost, kde diskutéři vzpomínají, že měli jistoty
a JAK jim bylo dobře 
Rozumní lidé se nehádají.Copak nakonec život není o
kompromisu,toleranci a taky pevné vůli? 
Noris. Pozitivní myšlení tě od nemocí neochrání ale pořád žije člověk s pozitivním myšlením jaksi lépe.Lépe se vyrovnávají nejen s nemocí ale i se smrtí... Měli jsme s děckama Terezku, která už byla v paliativní péči a věděla, že brzo umře .. Přesto ro dávala moc statečně a snažila se si to aspoň před námi nepřipouštět. Nevím jak bych to dávala já... Chodili jsme s děckama k ní domů ale nikdy jsme ji nelitovali a bavili se s ní jako se zdravou holkou. Brečela jsem až jsme byli venku.
V takové situaci už musí člověk poděkovat i blahodárným účinkům opiátů.