Jasně,že to bylo jiné.Vdávala jsem se s úderem plnoletosti a po roce se
narodil syn.Tehdy ovšem byla mateřská jen půlroční a nebylo dost míst v
jeslích-ještě,že jsem měla ochotnou babičku i práci na směny.Nebylo to
jednoduché,ale přesto jsme se uměli radovat ze života.Dokonce i po nuceném
přesunu do pohraničí. 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
