Tak se pomlátí navzájem a příští sezonu budou svahy prázdné.
Slabý lyžař se drží modré, lepší červené a ti zkušení řádí na červené sjezdovce. Aspoň tak to znám z praxe...
Tak nějak to platí i u plaveckých drah. Když si chci pořádně zaplavat, tak si pronájmu na hodinu dráhu sama pro sebe.
Já když si chcu zaplavat, tak skočím do rybníka, nebo do přehrady. Mačkat se stovkou jiných lidí ve smradlavém bazénu by mě nenapadlo.
Já snad prvně lyžoval na lyžáku ve škole, protože jsem to měl
zakázáno od hokejového trenéra. Prý stačí, když se pomlátím na ledě.
Po ukončení hokejové kariéry jsem se vydal na lyže do itálie. Nějaké
barvy sjezdovek mi byly šuma fuck a já se vydal na první, kterou jsem viděl.
Samozřejmě černou....na kopci jsem se odpíchl a .....probral se až na
úpatí bez lyží na nohou. Běžela ke mně nějaká paní s jedněmi lyžemi
na nohou, druhými v ruce a volala: "Sie haben Ihre Skier verloren, Sir" Jako
správný gentleman jsem slušně poděkoval, lyže opět nazul a zakázal si
padat. Nejdříve jsem si však nastudoval barvy sjezdovek. Nejvíc mi
vyhovovala červená- pohoda. Na modré jsem se musel místy ještě odpichovat,
abych dojel do cíle. Opětovně jsem po pár dnech zkusil znovu
černou....bída a utrpení, ale bez pádu!!!... 
Já jsem byla na černé jednou a byla jsem dosraná strachem. Udělám si
cvičně dvě tři modré a potom jdu na červenou. Su lyžař samica 