Ty samé vzpomínky mám z dětství i já.Babička dvakrát ovdověla,tak
pilně chodívala na Olšana,se mnou v závěsu.Byl to zajímavý špacír,při
kterém mi s gustem ukazovala hroby známých osobností,lidí ze sousedství a
zlatým hřebem byl vždy vyzdobený hřbitov dětský,který mě bezpečně
rozplakal.(Doma mi zase ráda zpívala písničku Letěla běloučká
holubička..)
Na tom našem hrobě bývaly pestrobarevné
macešky a když přestaly hrozit mrazíky,nechala si přivézt ze skleníku
uskladněnou palmu.Tím dala okolním babčám šach-mat. 




Ty 




Sice si trošku hlúpější
ale náš. 
umýt zuby, vyčůrat a spát. Čůrat
dneska nemusíš. Ty jsi vychcaná na roky dopředu.
