Já byl ve Ski areálu U Sachovy studánky....Horní Bečva....Vnučka už má dvě medaile,čokoládové.
Já byl ve Ski areálu U Sachovy studánky....Horní Bečva....Vnučka už má dvě medaile,čokoládové.
Taky jsem tam jezdíval, když jsem ještě nejezdíval na kolečkovém křesle.
Jj.Ani tehdy rodiče nestál tolik.Vnukův lyžák mi připomněl,jak jsem si
půjčovala lyže s vázáním kandahár a doma v předsíni si natírala
skluznice a chystala vosky. 
Týden hrůzy.
Ve dne buzerace tělocvikáře, který mě nutil vykonávat nepřirozené pohyby
s rizikem úrazu.
Večer debilní hry jako na pionýrském táboře pro retardované.
Mizerná strava, 24 hodin denně dozor, žádná svoboda.
Hnus.
No, to byl děs. Sednout si jen tak a pokecat jsme nemohli, furt nějaká
nadiktovaná činnost, nudné soutěže a hry, strašný. Večerní
organizované "zábavě" jsem snažil vyhnout, předstíraje bolest hlavy jsem
se odebral na světnici si alespoň číst. To mě prošlo jen jeden den. Druhý
den bolela hlava půlku lyžáku, konkrétně na našem pokoji bolela hlava
úplně všem.
Ovšem jakmile nás dozorující
soudružka vychovatelka načapala hrát mariáš, zase nás všecky nahnala do
té jídelny a museli jsme se s ní povinně nudit. Já jsem nebyl na
internátě, takže jsem na takovou buzeraci ve "volném čase" nebyl zvyklý.
Čert mě byl dlužen tam jezdit.
Vidím to podobně.....nikdy jsem nebyl jiskra jasná.....ani pionýr.....a když jsem jel potom v prváku na prumce na hory ....tak jsem zíral co to je za zoufalou pakárnu - vězení.........ale většině to přišlo normální......víc se k tomu raději nebudu vyjadřovat ..... když tady vidím jak se někomu pořád líbí když mu někdo něco nuceně organizuje a musí držet hubu ....jinak by ze školy vyletěl )
Taky jsem nebyla jiskrou,pionýrkou,svazačkou a dokonce později ani v ROH,ale lyžáky,nebo i chmelové brigády,byly fajn.Možná to bylo tím,že ty moje se odehrávaly převážně v letech šedesátých.
Je to možné....já jsem ten organizovaný komunistický hnus prožíval v jiné době
Nejsem si jistá,zda lze studentské lyžařské pobyty a zemědělské brigády, prohlásit za komunistický relikt.
Prý to bylo těžké se dostat na průmyslovku - zvláště pokud se takhle
neangažoval student či rodiče . Tady nám někdo maže med kolem huby.

Na brigošky jezdili pouze učni nebo středoškoláci. Záklaďáci si hráli s hráběma a motyčkama na školních záhonkách.
Na strojařinu taky brali.....nikomu se tam moc nechtělo.....a to ani
nemluvím o " slabších " ročnících......jenomže to by někdo něco o tom
musel vědět.....takže některé rádoby Neználky ani nekomentuji 
V sedmdesátých letech byl problém se dostat i na učební obory (
automechanik )

V sedmdesátých létech nebylo třeba automechaniků. Každý, trochu
zručný řidič si na Škodě 100 udělal GO i na cestě. Dneska? Samý hen ten
asistent. Ani z vrat tě to nepustí, pokud je nevypneš 
Viděl. Vsadil jsem litr na plichtu a už se s ním pomalu loučil....dopadlo
to
Dnes jsem zvědav. Kluci jsou nabuzení.
Kanadu v základu klepli. Jenže oni jsou doma a zápas od zápasu lepší. Bude
to možná pěkná podívaná. Na druhé straně se obávám, že si s nimi
kanaďané vytřou zadek. Uvidíme.
Já jsem dal taky remis....ale měl jsem i naši výhru......takže se mi to
o něco pokrátilo.....ale spokojenost....na ten zápas si počkám i když je
začátek po půlnoci.....
...... kluci to určitě
nevzdají.....Kanada má sice jméno....ale tito kluci nemají co ztratit a už
teď překonali vše co mohli 
Taky se budu dívat. Ještě nevím, co vsadím. Asi zase plichtu. Pokud to nevyjde, nevadí. Včera byly žně.
Vidím to taky tak......plichta by potěšila a s prohrou se asi počítá....favority nejsme.....ale ...............ono to nějak dopadne
Všechno vždycky dopadne jen soudruzi se stále vznášejí v naději....
Pro někoho je i problém nastartovat frézu na sníh - když se rok
nepoužívala. To se hned běží do servisu a dávají se úplatky - aby to
netrvalo týden.

Číčo. Ty se hňupem nikdy nemůžeš stát. Proč se nemůžeš nikdy
stát hňupem? Hňupem se nikdy stát nemůžeš, neboť stále přemýšlíš,
jako za socialismu - všechno si udělám sám a ušetřím.... dál pokračovat
nebudu, nepochopil bys... 
V Brně se na venkovní prostory pozvala zahradnická firma a na velký
úklid uklízecí firma. Vydělej a dej vydělat... Tady na dědině by to
neprošlo. 
Na dědině a u Kočičáků se ještě žije tak nějak postaru, ale u nás
v Kozlovicách to ŽIJE !!!
Kozlovice jsou taková Potěmkinova vesnice severu.-))) Sakriš, musím se tam někdy v létě podívat.
Tak nelze popřít, že někomu se tam líbilo. Hlavně děckám, co je lyžování bavilo, ti si to opravdu užili, týden na horách, tehdá za pár kaček. Bohužel, u nás v nížinách, 100 km od nejbližších hor, těch skalních lyžařů moc nebylo. A někomu vyhovavala i forma trávení "zábavných" večerů. Každý jsme jiný, nelze se na někoho zlobit, že jej třeba baví nosit vajíčko na lžíci strčené v hubě a závodit v podobných disciplínách. Mě to nabavilo ani v deseti letech, natož v prváku. Jiné zase nabavilo číst, nebo poslouchat bigbít. Někdo potřebuje i volný čas někým zorganizovat a nepřipadá mu na tom nic divného, nakonec dodnes existují v rekreačních zařízeních různé kolektivní formy zábavy, myslím se tomu říká animační programy, pro děti i pro dospělé, jako v Hříšném tanci. No někdo jiný, třeba já, to zase nemusí a raději si dělá co chce, kdy chce a s kým chce.
Začátek vypadal nadějně,ale pak jsi se neudržel a odlišnost vykreslil
jako pokleslou potřebu po komunistické stádnosti.Ve skutečnosti ani tehdy
nebylo nutno,aby se jakýkoliv lyžař zřekl lásky k bigbítu a musel se
účastnit nablblých soutěží. 
Nikdo nemusel nic....ale bylo dobré to dělat raději " dobrovolně " ....

Psal jsem to všeobecně.....KSČ přece nikoho oficiálně do ničeho nenutila........jen si potom dávala podmínky....nebo jak to nazvat )
I taková brigáda v zemědělství by mohla mít něco do sebe. Takové zpestření studia... Zvlášť pro děcka z velkých měst, které víděli život na vesnici poprvé v životě, stejně tak, jako třeba "živý" ohýnek. Mít tu možnost ve škole, tak neváhám a jedu.. Pamětníci rádi vzpomínají na tyhle brigády
Souhlas,mezi ty pamětníky patřím a ty naše zážitky neměly s
komunistickou ideologií nic společného.Městským dětem to dalo slušně
zabrat,ale přesto jsme si užili plno srandy, ale i respektu k práci v
zemědělství.Při jednocení řepy nás rychlostí a zručností zahanbily i
místní babičky,na senách jsme byli popíchaní od strniště i
osin,relativně nejsnadnější to bylo na tom chmelu a když jsme natrhali
aspoň devět věrtelů,něco málo jsme si i poprvé vydělali. 
Netuším,co je na tom ironického.Dokonce jsem si říkala ,že se ti
výjimečně povedl smysluplný příspěvek. 
Milá Alex. Všechny mé přispěvky jsou smysluplné. Proč jsou
smysluplné? Protože jsem bezedná studnice moudrosti...Ovšem je nutno
konstatovati, že mně pozorně nasloucháš, rychle se učíš a občas se mi
přiblížíš nebezpečně blízko. 
Jo, sice vzpomínám, ale že by to s nějakým nadšením, to určitě ne. Jakožto synkovi z dědiny mě nebylo nijak vzácné něco dělat na polu a ohýnek jsem si mohl doma udělat kdykoliv. A dobře si pamatuju, že ani mí městští bytovkoví spolužáci neprojevovali nějakou euforii z kýblů brambor. Líbilo se nám jen to, že jsme se ulili ze školy, jiný význam to nemělo.
Jet někam na týden,či dva v létě,bylo přeci jenom něco jiného,než
jednodenní podzimní sběr brambor.
Ale je docela možné,že si to zpětně idealizuju a tehdejší pocit
přátelství přeceňuju.Každopádně bratři Nedvědi to uměli rozbalit
ještě víc,než později jako profesionálové.
Na tom bylo dobré to....že jsme vypadli na pár dní z domu a cítili jsme jakousi svobodu....ono to bylo v pubertě trochu jiné......ale nějak si nevzpomínám že by to v nás vzbudilo nějaký pocit pracovitosti.....jako že něco budujeme.....ale nějaký pán v tom smyslu hovořil - když jsme přijeli ....pak jsme ho už neviděli ....asi makal na jiném poli )
Moje vzpomínky jsou úplně odlišné.Ve dne výlety po Krkonoších a
večer zpívání u kytary,na kterou hrál všemi dívkami milovaný
tělocvikář. Na stravu si ani nevzpomínám. 
To já měl supr lyžák. Přijeli jsme na kopec. Učitel všechny žduchnul ze svahu a podle toho, kdo se jak dopotácel na úpatí, byl zařazen do 1-4 oddílu. Nějakým nepochopitelným způsobem jsem se na úpatí dostal bez úrazu a jako jeden z prvních. Výsledek´= 1. oddíl. Zapomněl jsem podotknout, že po příjezdu na soustředění se dělily komnaty, kde budeme přespávat. Všechny byly pro 8 až....nocležníků. Jediná byla pro dva....bez okna. S kámošem jsme ji vzali. Jediná byla se zásuvkou na 220V. Druhý den jsme se vydali na svah a můj spolubydlící, reprezentant 4 oddílu po prvním sjezdu svahu, zlomil lyže a pochroumal si kotník. Na řadu přišelklidový stav a k němu ošetřovatel Radar. Lidičky. Strašně rád vzpomínám na lyžařský výcvik. Od té doby jsem na lyžích stál až po xxx létech v Itálii na Marmoládě. Ale tento příběh jsem tady už snad vyprávěl....
Pro mě byla jediná " hezká " vzpomínka ta.....že tam s námi byla na Kubově huti i Střední zdravotní škola ze Strakonic......jak potom dopadly holky ze Strakonic nevím......ale nás tam bylo ve třídě 36 kluků a hned o pololetí bylo 36 dvojek z chování.....
Noo....nechtěl jsem to psát.....ale někteří - a pak zejména někteří ... opravdu čekali na výsledek lyžařského výcviku )
Majó aji mermeládu, ale stojí za vyliž řiť, stejně jako ten džem.
Když jam, tak jedině muzikantský.

Byl jsem také ve čtvrtém oddílu a od té doby jsem lyže na čapy nikdy
nevzal. 
Ani já ne....ale jednou jsem pak zkoušel chodit na běžkách....asi 10 minut - docela nuda