Začátek vypadal nadějně,ale pak jsi se neudržel a odlišnost vykreslil
jako pokleslou potřebu po komunistické stádnosti.Ve skutečnosti ani tehdy
nebylo nutno,aby se jakýkoliv lyžař zřekl lásky k bigbítu a musel se
účastnit nablblých soutěží. 
Začátek vypadal nadějně,ale pak jsi se neudržel a odlišnost vykreslil
jako pokleslou potřebu po komunistické stádnosti.Ve skutečnosti ani tehdy
nebylo nutno,aby se jakýkoliv lyžař zřekl lásky k bigbítu a musel se
účastnit nablblých soutěží. 
Nikdo nemusel nic....ale bylo dobré to dělat raději " dobrovolně " ....

Psal jsem to všeobecně.....KSČ přece nikoho oficiálně do ničeho nenutila........jen si potom dávala podmínky....nebo jak to nazvat )
I taková brigáda v zemědělství by mohla mít něco do sebe. Takové zpestření studia... Zvlášť pro děcka z velkých měst, které víděli život na vesnici poprvé v životě, stejně tak, jako třeba "živý" ohýnek. Mít tu možnost ve škole, tak neváhám a jedu.. Pamětníci rádi vzpomínají na tyhle brigády
Souhlas,mezi ty pamětníky patřím a ty naše zážitky neměly s
komunistickou ideologií nic společného.Městským dětem to dalo slušně
zabrat,ale přesto jsme si užili plno srandy, ale i respektu k práci v
zemědělství.Při jednocení řepy nás rychlostí a zručností zahanbily i
místní babičky,na senách jsme byli popíchaní od strniště i
osin,relativně nejsnadnější to bylo na tom chmelu a když jsme natrhali
aspoň devět věrtelů,něco málo jsme si i poprvé vydělali. 
Netuším,co je na tom ironického.Dokonce jsem si říkala ,že se ti
výjimečně povedl smysluplný příspěvek. 
Milá Alex. Všechny mé přispěvky jsou smysluplné. Proč jsou
smysluplné? Protože jsem bezedná studnice moudrosti...Ovšem je nutno
konstatovati, že mně pozorně nasloucháš, rychle se učíš a občas se mi
přiblížíš nebezpečně blízko. 
Jo, sice vzpomínám, ale že by to s nějakým nadšením, to určitě ne. Jakožto synkovi z dědiny mě nebylo nijak vzácné něco dělat na polu a ohýnek jsem si mohl doma udělat kdykoliv. A dobře si pamatuju, že ani mí městští bytovkoví spolužáci neprojevovali nějakou euforii z kýblů brambor. Líbilo se nám jen to, že jsme se ulili ze školy, jiný význam to nemělo.
Jet někam na týden,či dva v létě,bylo přeci jenom něco jiného,než
jednodenní podzimní sběr brambor.
Ale je docela možné,že si to zpětně idealizuju a tehdejší pocit
přátelství přeceňuju.Každopádně bratři Nedvědi to uměli rozbalit
ještě víc,než později jako profesionálové.
Na tom bylo dobré to....že jsme vypadli na pár dní z domu a cítili jsme jakousi svobodu....ono to bylo v pubertě trochu jiné......ale nějak si nevzpomínám že by to v nás vzbudilo nějaký pocit pracovitosti.....jako že něco budujeme.....ale nějaký pán v tom smyslu hovořil - když jsme přijeli ....pak jsme ho už neviděli ....asi makal na jiném poli )