Jo, sice vzpomínám, ale že by to s nějakým nadšením, to určitě ne. Jakožto synkovi z dědiny mě nebylo nijak vzácné něco dělat na polu a ohýnek jsem si mohl doma udělat kdykoliv. A dobře si pamatuju, že ani mí městští bytovkoví spolužáci neprojevovali nějakou euforii z kýblů brambor. Líbilo se nám jen to, že jsme se ulili ze školy, jiný význam to nemělo.
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
