Taky neumím moravsky a ani ostravsky a chodština by mi asi taky dala zabrat.
Taky neumím moravsky a ani ostravsky a chodština by mi asi taky dala zabrat.
Na vojně byli kluci z celý ČR....tak jsem něco
pochytil....ale je to už
dávno....nepamatuji si nic a už valím
Na plzenštině a chodštině je nejzajímavější melodie jazyka,tolik
nesrozumitelných slov tam ale není.Napadá mě akorát
vošouch,tepřiv,drobet,copa,nynčko,kampa,tuto... 
Náhodou, moravština je nejspisovnější čeština. Teda kromě"brněnštiny" Brňáci totiž nejsou moraváci. Brňáci jsou slováci, kteří nedošli do Prahy.
Neser. Brňáci só spíš Rakušáci, ale neska je to dávno mimóza, páč
Brno je plný přistěhovanéch londonů, co negómó hantec, ale vařijó zas
jiný světový jazyky, třeba hanécke, nebo neco podobnýho.
Slováci só Slováci, ty poznáš aji dyž bydlijó v Brně 50 let, prostě kdo
má uši, tož to slyší. Je to jako s Pražákama, nikdy se nezbaví svého
nezaměnitelného pepíkovského akcentu.
Často vzpomínám, když jsem pobýval v Praze. Přišel dopráce a kolegové na mě spustili. Hele kámo, ty máš skvělej modrej svetr. Moje odpověď zněla. Kamaráde, můj svetr je skvělý a modrý. A oni. Hele kámo a nejseš ty vo Vostravy, že máš takovej krátkej zobák? Já na ně, ano jsem od Ostravy a ty buď rád, že čučíš tady v Praze. Kdyby jsi vylezl v Ostravě na nádraží, tak ti ten tvůj zpívající zobák ostraváci rozkopnou takovým způsobem, že ti ani kupé při zpáteční cestě stačit nebude.....to bylo ještě za doby těžké normalizace.
Vzpomíná asi každý, já též. Na toto téma asi nejvíc na vojnu, kde jsme se sešli ze všech koutů, Plzeňáci (tuten), Ústečáci (viď), Chachaři od Ostravy (p-čo), Cajzli z Práglu (hele), Maďaři od Komárna (nemtudum), až po bomoga vychodniare (ci Boha Maria skare). A dyž negdo otevřél hubu, hneď bylo slyšet zkama je. Dělali sme si ze sebe navzájem prdel, ale dyž sem zavelél na vyházce valíme na škopek, tam mě všecí rozumněli a ochotně se přidali.
Vrchol bylo když mi Maďar řekl ať se naučím jeho jazyk....dlouho jsem
mu vysvětloval - že maďarština jazyk není 
S Maďary jsem pár let pracovala a byla schopná pochytit jenom pár
slovíček.(Např. jó napot,szeretlek...) 
S některými jsme se dorozumívali přes němčinu,ale dva váleli češtinu
naprosto dokonale-to jsem skutečně obdivovala.