Znám katolické i evangelické lidi, či celé rodiny a netroufl bych si ani
o jedněch paušálně říci, že jsou lepší, horší, utažení, nebo
povolení. Protože jsou to všechno lidi a lidi, jak známo, jsou různí,
odlišní, neexistují dva identičtí jedinci. Charitativní dobrovolník,
stejně jako zloděj, mohou být katolíci i evengelíci, je to jedno, neboť i
Bůh je jen jeden.
Ač jsem počítán mezi katolíky, je mi obecně bližší evangelická forma
víry. To proto, že se mi zdá evangelické pojetí takové přirozenější,
třeba i kvůli celibátu, který pro jejich kněží není povinnost, také
vídám v telvizi, kterak protestntské církve obecně nemají problém se
ženou jakožto duchovním pastýřem, v tomto směru jsou katolíci skutečně
utažení.
Ovšem jak se zde taky píše, není katolík, jako katolík a pro Luterány
platí totéž. Ne každý chodí pravidelně do kostela. Zároveň ne každý z
těch, co tam jsou na mši třikrát do týdne, jsou zároveň lidé automaticky
dobří.




