Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Toť dilema. Já osobně nevzdávám čest ani ruské armádě, natož české.Za koho nastoupím třeba já? Za svoje rodinné příslušníky a obranu domova. Tím myslím vlastního domu. Střílet nebude z čeho, protože AČR nemá pro případné povolané ani uniformy. Ne tak zbraně a střelivo... My budeme dřív mrtví, než se stačíme posrat. Ne tak někomu salutovat...Ale možná jsou tady hrdinové od piva a gulášu, kteří budou hrdinně bojovat za stranu a za lidi.

Na srazu partyzánů: pamatuješ, já Laco vrhnul ze zasněžené stráně se svazkem granátů pod německý tank s výkřikem "za stranu a za lidi"?... Ale prd. On vykřikl "zasrané náledí".

Mňa v Kozlovicách nenajdů a kdyby náhodou ano, tož mám mundůry všeckých armád. Nikdy nevíš do které je třeba se navléct, když vítáš vítěza.

Máš to dědo ošéfované. A já furt po kém su tak múdrá.

Ty a múdrá? Ty jsi dutá po bábě

Tož fčíl v tem mám bordel v dyni. Ty říkáš, že si blbá po babči, babča zase že po tobě, mama že po tatovi a tata že po mamě. Tož asi po každým trochu.

Ne trochu - totálně .

Šak tebe sem sa neptál.
Ptal jsem se Kočičáka, ten zde vyřvával o nástupu do boje a pořád do někoho jebe cosi o salutování.
Tak se ho už asi čtrnáct dní ptám, na čí stranu se přidá, komu bude salutovat a do okoho bude střílet, až generál zavelí (podle něho).
I "obranu domova a rodinných příslušníků" si totiž může každý představovat jinak. Což známě z dějin 20. století. Nejeden chrabrý a čistkrevný vlastenec hajloval, nebo vítal ruské okupanty, někdo dokonce obojí, přičemž měl pocit, že je to to nejlepší, co může pro své blízké a svoji vlast udělat.
A on ne a ne odpovědět. To aby se člověk bál, mít někoho takového za souseda. Copak vím, jestli bude v případě potřeby střílet po jeho milovaných rusácích, kdyby zase přišli, nebo po mě a mých blízkých?
Ty neměj strach, kdyby náhodou povolávali i tebe, tak to už by bylo úplně jedno. Maskáče si kup u Vietnamců a pistolku máš, tak nenaříkej.

Šak jo. Neříkám ani půl slova.

Ty zalez do kúta a odpovídaj, až budeš tázaná. Neboj, jako starostlivý děd. Raz za čas z tebe příjdu omést pavučiny.

Řemeněm?

Řemeněm by ses mi vysmála. Pamatuješ důtky máčené v solném roztoku. To byl čardáš, že?

Proč to sem taháš? Co se doma uvaří, to se má doma aj zežrat... Jak tady teď mezi lidma vypadám? Respekt a úcta v řiti.

Nejvíc se těším až mi babča řekne: tak se Sabi ještě chvilku pohoupej a potom dědu odříznu.

Koho mají oběsit, ten se neutopí.😄 Du chrnět k Ferdovi na slámu. Má tam sice smrádek ale teplo.

Dneska spíš na dvorku. Ferda má návštěvu.

Zase si kecal. Nikoho tam neměl.

Dobré ráno a s radostným úsměvem do zbrojovky ke strojům.

Prý čekáš na odpověď - Tak nikomu a za nikoho !