Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Milá kopretinko. Každá modlitba končí kouzelným slůvkem ÁMEN, víš? Jakpak bys to mohla vědět ty taková kometa, která létá z místnosti do místnosti a sbírá jen samý brak. Ach jo holka. Co z tebe bude, až mě nebude.

Milý radárku, slovo AMEN. Je původně hebrejské přídavné jméno, znamená skutečné, pravdivé, jeho kořen z písmen a–m–n znamená věřit, doufat, ujistit se, být věrný (od stejného kořene je slovo emuna — víra, je také příbuzné se slovem emet — pravda). *****Pro méně chápavé, to znamená** Bože já Ti věřím. * A protože nejsem věřící, tak jsem to napsat nemohla. A co ze bude až ty tu nebudeš ? No, já budu pořád ,,kometa,, Ale ty ? Prach jsi a v prach se obrátíš.

Přesně tak. Kometa, která lítá z místnosti do místnosti a ne a né se někomu pověsit na krk.

Tak co ...ty kouzelné slůvko ? příště se nepouštěj do něčeho, čemu nerozumíš.

Kdybych se nepouštěl do věcí, kterým nerozumím, nikdy bych jim neporozuměl a mohl bych navštěvovat místnosti s východním zaměřením. To by jste mě měli potom panečku tůůůze rádi. Dement by našel své.

ještě něco, ke slovu amen: Se slovem „amen“ se poprvé setkáváme v biblické Čtvrté knize Mojžíšově. Zvolání „amen, amen“ zde završuje obřad, při němž kněz zjišťoval vinu či nevinu ženy obviněné z nevěry. Smysl slova je zřejmý. Znamená „tak se staň“, „budiž“. V dané souvislosti se jím stvrzovala kletba svolaná na hlavu cizoložné ženy.