Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Moře a dobrodružství je mimo resort asi milionkrát lepší a miliadrkrat víc cool

No..pokud mas takove dobrodruzstvi, ze ti vypadne po ceste motor, nebo v malem letadle nad Grand Canyon nejdou zavrit dvere, nebo skaces z horiciho letadle nekde v Jizni Americe, ci uriznes si prst na rozbite zidli na Floride tak je to sice silny zazitek, ale jsi nakonec rada, kdyz skoncis nekde v resortu.

Pokud to tam vypada jako v Goe mimo resort, pak tedy radeji ne. Vsude se vali plechovky v noci prebihaji krysy a nevis, jestli nahodou neslapnes na hada.

Řeč je o školních dětech a jejich většinovém vnímání. Ostatně my jezdívali s dětmi k moři,ale nikdy do nějakého rezortu,s plnou penzí! Za komančů ještě pod stan do Německa a Maďarska ,po r.89 do bungalovů,či pronajatých bytů.

to znamena sebou hrnce a panve a varit...

No za komančů to přesně tak bylo. Ohýnek nebo vařič, ešus a už se vařil buřtguláš, nebo aspoň polívka. Hospod bylo málo a v rekreačních oblastech byly narvané a někde taky žádné.
Dnes je jiný svět, hospůdek a občerstvoven je všude dost, takže není problém se najíst. Ól ynkluzív, nebo tzv, plná penze je vlastně forma dobrovolného vězení. Člověk tam má zajištěnou stravu a nocleh, ovšem aby toho plně využil, je uvázán jako pes u boudy. Pro toho, kdo ale nemá život na řetězu v oblibě, není pak problém posnídat ve Znojmě, obědvat v Harrdegu a na večeři si pošmáknout v pivovarské hospodě v Bítově.

Navařila jsem si doma ,zarexovala a v nejbližším městě kupovala přílohy,pečivo.. Správný táborník má pochopitelně vařič,ešusy i nějaké to nádobí.Po revoluci už jsme ale chodívali do místních hospůdek.