Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

No za komančů to přesně tak bylo. Ohýnek nebo vařič, ešus a už se vařil buřtguláš, nebo aspoň polívka. Hospod bylo málo a v rekreačních oblastech byly narvané a někde taky žádné.
Dnes je jiný svět, hospůdek a občerstvoven je všude dost, takže není problém se najíst. Ól ynkluzív, nebo tzv, plná penze je vlastně forma dobrovolného vězení. Člověk tam má zajištěnou stravu a nocleh, ovšem aby toho plně využil, je uvázán jako pes u boudy. Pro toho, kdo ale nemá život na řetězu v oblibě, není pak problém posnídat ve Znojmě, obědvat v Harrdegu a na večeři si pošmáknout v pivovarské hospodě v Bítově.

Navařila jsem si doma ,zarexovala a v nejbližším městě kupovala přílohy,pečivo.. Správný táborník má pochopitelně vařič,ešusy i nějaké to nádobí.Po revoluci už jsme ale chodívali do místních hospůdek.