😆😆😆😆😅
Zrovna jsem rozptýlila popel svého psa na kopci,kam jsme denně chodili a
odkud je vidět na celé město-i naopak.Tedy i z nové adresy,kam se stěhuji
příští neděli.Tady bych se z toho smutku nevyhrabala.
To jen,že mě kecy nějakého trolla nemohou rozházet. 
Ir už byl druhý,ale tehdy jsme na to byli ještě s manželem dva.Raději se pokusím o život bez psa.S kocourem,novou prací a nějakým tím cestováním.Snad to bolavé postupně odezní a zůstane jen hezká vzpomínka.(Fakt je,že s ohařem jsi pořád na toulkách přírodou,to mi chybět nepřestane.)
Dobre delas, zacit znovu v jinem prostredi, vyhybat se zamerne mistum, kam jste spolu chodili, az to preboli, pak uz to zas pujde. Je to jako kdyz ti chybi jedna noha..