Člověk z města, který neví co mluví...My jsme jako děti za zářného
socialismu sekali s tátou lištovou sekačkou Tera Vari přiměřeně velký
půl hektarový pozemek...Při sekání se musela tráva odhrabovat z lišty,
aby se nenamotávala na kolo...Pak se vše hráběmi rozhrnulo, obracelo a
sušilo...Poté se suché seno shrabalo do řádků a nakládalo na středně
velký žebřiňák, který jsme odtáhli ke stodole a všech 60 metráků jsme
vyházeli vidlemi na půdu odkud si ho pak na zimu vzala nedaleká Zoologická
zahrada...Sekalo se a sušilo dvakrát za sezónu, většinou o prázdninách za
slunečného počasí, takže si lidé často mysleli, že jsme se vrátili od
moře, když viděli jak jsme opálení...Nejhorší kromě té dřiny a
úmorného slunce bylo večerní sprchování, které štípalo po celém těle
jak jsme byli od sena popíchaní...Tohle městský člověk a dnešní mladá
generace vůbec nezná, vše obstará mechanizace a mladí rozmazlenci se všude
se jenom nudí...Dnes si už louku seče soused který chová bejky, dokud žili
staří rodiče, občas nám přinesli nějaké vejce, nebo jednou dokonce
králíka, dnes mladí nenosí nic a ještě si na pozemku udělali
manipulační plochu pro traktory, což raději nekomentujeme, protože jsme
rádi, že nás té každoroční dřiny zbavili... 
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi

