Jeste ze nejezdim na Moravu, to zas bude dopravnich prestupku! 
Jeste ze nejezdim na Moravu, to zas bude dopravnich prestupku! 
Rádi bychom Vám skrze následující řádky pomohli zorientovat se v tématu dárcovství orgánů. Přesto se nikdy nebojte zeptat lékařů či koordinátorů transplantačního centra na cokoli, co Vás zajímá, tíží nebo byste potřebovali vědět.
V Česku ročně čeká na záchranu nebo výrazné zkvalitnění života dnes cca 1 100 nemocných. Jejich jediná naděje spočívá v transplantaci orgánů. Nejčastěji se jedná o transplantaci ledvin, dále pak o transplantace jater, srdce, slinivky, plic nebo tenkého střeva.
Naději těmto pacientům dávají především zemřelí dárci. Těch je ročně okolo dvou set. Každý z nich může pomoci až deseti dalším nemocným. A právě jim patří velký dík, bez kterého by zázrak jménem transplantace nemohl být proveden.
Zároveň bychom na tomto místě rádi poděkovali všem rodinám dárců orgánů za pomoc a cenné připomínky.
V úctě
Institut klinické a experimentální medicíny...... 
Ukrajinska mafie to nema problem dodat v potrebnem mnozstvi. Likvidujou tam cilene sve vlastni lidi jak na bezicim pasu a ksefty i v tomto ohledu jsou ted vedle obchodovani se zbranemi i detmi pro pedofili ze zapadu velice vynosnym kseftem.
Mrtví na náhradní díly
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10427115048-mrtvi-na-nahradni-dily/
CT radeji tento dokument smazala ze sveho archivu, ale lidi si to mohou podivat i zde.
https://gloria.tv/post/1V68GHnjm9Ej3VNPCAxLqvZnh/embed
Získávání lidských orgánů pro světový lékařský průmysl je miliardový obchod s temným tajemstvím. Není dostatek dárců. A tak se lidské orgány získávají ilegálně z těl zesnulých. Hlavní jejich zásobárnou je Ukrajina. Na Ukrajině patologové vyřezávají tkáně i celé orgány z těl nebožtíků skandálním způsobem. A tak se němečtí dokumentaristé spojili s ukrajinskými a americkými kolegy, aby tento skandál vyšetřili. V soudních spisech našli stopy mezinárodní sítě zlodějů lidských orgánů. Přišli na to, že obchodem s orgány protékají velké peníze a tamní soudní patologové se na tomhle byznysu rádi podílejí.
To je v klidu. Motorkáři nejezdijó jenom na Moravě, só všude, ale mě
nevadí, většinó si rozbijó hubu sami a jen velmi málokdy způsobují
problémy ostatním na silnici. Dárcovství orgánů je záslužná činnost.
Takže já motorkářům fandím a vždy mě potěší, kdy mě některý z nich
čapó poděkuje, že jsem mu někde uhnul, nebo umožnil předjetí.
Jediný z čeho mám hrůzu, že do mě některý napálí, když budu
vjíždět na hlavní a nedám mu přednost, páč dyž to kalí 200, tak nemám
šancu ho uvidět a tu přednost mu dát, hlavní nehlavní. Ani nevím, jak se
to řeší z hlediska práva, tada kdo je viník takové nehody, ale to je
jedno, mrzelo by mě to do smrti, dyby se vo moje auto některý z těch
šílenců rozpleskl.
Nepomůže. Vidím jako rys, jenže při těch rychlostech není možné
předvídat, kdy takový cvok přiletí a odkud.
Jeden takový, mladší ročník, známý z práce, nám jednou ukazoval
záběry, co natočil kamerou na helmě, no měl tam i dost přes dvě stě.
Rovná jednička silnica, sucho, krásně, ale zeptal jsem se ho, co by udělal,
kdyby mu tam někdo vjel z nějaké polňačky. Prý by nenadělal taky nic a
rozmázl by se jak mucha vo přední sklo lokomotivy. Takže někteří s tím
vlastně počítají, jenže jak k tomu přijde ten, co mu do cesty vjede?
Zase to tak nedramatizuj. I kdyby to pral dvě kila, musel bys ho
zaregistrovat a počkat až se přežene. Jedině, kdyby byl za zatáčkou, ale
to by potom nejel dvěstě. Pravda je, že mnozí jsou vypatlanci. To já mám
kochací
. Sice taky umí pelášit, ale na pohodu
se jezdi do kila. Navíc výfuky Jekyll & Hyde dělají svoje. Na volné
cilnici šeptá Jekyll a při vjezdu do města zapínám Hyde. To je nálož,
že i všechny semafory zčervenají a já mám volno.
Není šance. Když dávám předenost, tak i když fichtla uvidím, počítám s tím, že seš to ty, takže jedeš do toho kila. Ale dyž jede nejaké pakoš jednó tolik, je u mě v momentě. Už se mě to totiž stalo, naštěstí to vyšlo a nic se nestalo. Hárlejáří só v pohodě, ti jezdijó na kochačku, horší só ty uječený supersporty, na keréch ležijó za řiditkama jak dyby jeli velkó cenu.
Přesně tohle stojí u nás na mlatě.-) ve 14 letech mě při první jízdě vykopla do předzahrádky a to asi po 50 metrech jízdy. Zlomenà klíční kost, pět štychů na bradě, otřes mozku a sedřená jak šmirgl. Od té doby jsem se s ní občas svezla ale móóóc opatrně.-)
A co presne se stalo ? 
To ten, kdo te na to pustil sednout ti nerekl predem na co mas dat pozor.
To je na dlouhé povídání. Prostě jsem vytáhla mamčinu už odstavenou
motorku, že se svezu. Tenkrát jsem jezdila s bratranama jako batůžek, takže
jsem to teoreticky znala.

No to z tebe tedy musela mit mamka velkou radost 
Brzdila jsi prednou brzdou a letela jsi ? Motorka dopadla jak ?
Sem se rozjížděla a odnesly to jenom nějaké plasty a tuším pravé zrcátko.
Karolko, brzdíme POUZE přední brzdou. Při brzdění zadní jdeš obvykle do smyku. Ta se používá zřídka a při extrémním brzdění současně s přední.-)
Náčelníku - přeskakuješ probrané věci a voříšek neví čeho se
chytit.

Myslím, že zatím ne. Nesmí se hulit v hospodě, jezdit na fichtlu bez helmy, negde dokonce ani chlastat pivo na ulici, ale hópat se zatím může. Je nejvyšší čas to zakázat. To by tak hrálo, aby se kde kdo jen tak vyskakoval.