Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Žiju. Při gondolenci mi Láďa ( Tomášův otec), na pohled taký "ostrý " muž Řekl: "Dalibore, uděláš nám na hrob velký dubový kříž. Tomáš si to od tebe přál". A rozbrečel se. Tož jsme si pobečali oba.

Za slzy se nikdo stydět nemusí...

Nojo, když je o vlastní děti, není drsňák vůbec nikdo. Kdo má děti, má furt strach. Jistě se úkolu zhotíš skvěle :) nevím, zda jsi věřící ale já jo, takže i věřím, že bude mít nahoře radost

Měl to v kostele. Naštěstí přišla i Bohunka. Moje spolužačka ze SŠ. Teď na ní učí a je kolegyně s Marcelkou, teda byla. Marcelka už je na zaslouženém odpočinku. Bohunka mi v kostele říkala, co mám dělat. Řeknu Vám, tolik povelů, sedni, vstyk a klekni, jsem měl naposled na vojně. A toho orodování. Prý Bože oroduj za nás. To by se chudák muse urodovat kdyby tak měl činit za všechny , kteří ho o to prosí.

Tak zase moc jiného toho na práci nemá vid. Bůh jako :))

Asi to nělá dost fušersky, když ti chudáci prosí každou mši. Měly by ho sesadit. A dosadit nějakého odborníka.

Vládu odborníků jsme tu už měli a vono to o nic lepší nebylo 😅

Bil ses i v prsa a mumlal: je to má vina, má veliká vina?

Jak mumlal. Já to hrdě hlásál na celý kostel.

To zase já si jenom mumlám. Nemusí celý kostel vědět, že za všechno můžu já...

Musím ještě něco vyřídit a valím dom. Nejsem na dovolené abych tady trávila celé hodiny.

Já už taky. Vybaluji :(

Jsem tak přemýšlel, jak to dělají soudruzi chodící do kostela. V kostele za včechno může on a na schůzi strany za vše můžou ti druzí. Tož to aby se jeden naklonoval.