Nás poslali s děckama uklízet větve na kontejner. Hned jsem
koordinátorce řekla.že jestli nemá jinou práci tak pojedeme pomáhat jinam.
Věděla jsem, že nemá lidí na vyklízení půd od skelné vaty, igelitů a
trámků, tak jsme se tam natvrdo vnutili. Byla tam s námi cikánská parta,
která si ráno koupila jídlo a pití na celý den i když byla bohatě
zásobená školní jídelna a všechno zdarma. Prý nechtějí aby na ně
hleděli jako na vyžírky. Ráno jsem na ně žalovala koordinátorce a ta si
pro ně osobně přišla. A na oběd jsem jim doslova poručila, že jdou s
námi. A tak mezi námi vzniklo celotýdenní přátelství.-) Jo a ta skelná
vata v tom horku byla fakt výživná. Shazovali jsme ji dolů do trávy a
pěkně proti sluníčku prášila.
Nádherný pocit užitečnosti a
sounáležitosti. To musí člověk zažít...
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
