Stát v řadě a salutovat patří vojsku, nikoliv dětem.
Veškeré takové nástupy a vyrovnávání řad se mi jako děcku vždy
hnusily, proto jsem také nejezdil na pionýrské tábory. Odmalička jsem měl
vrozený odpor k organizovaným a kolektivním formám života.
Naopak, vstávat za světla určitě není brzo.
Je paradox, že my jsme jako děti v době komunistické totality měli daleko
víc svobody, než mají děcka dnes. Nikdy jsem nepoznal, co je to školní
družina, hlídání přes mobil, včetně pozice přes GPS, no prostě jsme si
mohli lítat kde chtěli, naprosto bez dozoru. Proto asi i dnes dokážu
cestovat a neztratit se i bez moderní techniky, nebo taky naštípat dříví,
ovšem spousta současné mládeže se bez aplikace v mobilu ani nevysere, a až
se posere, tak to musí okmažitě tzv. sdílet s celým světem. No, zase umí
jiné věci, které jsme my neuměli. Holt svět se mění.
Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
Varování
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Berte na vědomí, že jejich přítomnost ovlivňuje kvalitu komunikace a neodpovídá standardům slušného vyjadřování.
4
