Tak nějak.
Ale s přibývajícími léty už nejsem tak radikální.
Jako děcko a zamlada jsem si vůbec nedokázal představit v něčem takovém
bydlet. Teď už ano, vím, že se v té krabici dá přežít. Přesto doufám,
že mě taková hrůza nepotká.
Tak nějak.
Ale s přibývajícími léty už nejsem tak radikální.
Jako děcko a zamlada jsem si vůbec nedokázal představit v něčem takovém
bydlet. Teď už ano, vím, že se v té krabici dá přežít. Přesto doufám,
že mě taková hrůza nepotká.
K tomu ti dopomáhej Otec. Syn. Duch svatý a v neposlední řadě i Karolko.😄 Idu ke šporheltu.
Já jsem v paneláku spokojená, protože nemusím topit a celý den mi teče horká voda.
Teplá voda teče i na chaloupce. Máme bojler.))) A moderní kotle topí samy. Jen jednou za rok revize. A topíme kdy chceme. A někdo má i krb a to je paráda koukat na to hořící dříví v něm.
Ano i já mám krb zapnu v tv a už hřeje krb a když chci do Afriky tak
prepnu a koukám na krásy Afriky a když chci relaxovat prepnu a rybičky a
akvárko 
No, tak to je paráda.
Ale já jsem rád, že se najde tolik lidí ochotných v těch kotcích bydlet.
Moc si vás takových vážím.
Kdyby chtěl každý svůj barák, tak už je zastavěná celá republika,
takže vám díky.
No a jen tak na okraj, život na venkově už poněkud pokročil, taky máme
celý den teplou vodu a topení jede samo, takže nemusím topit. Akorát to
stojí nějaký peníz, ale za to pohodlí a hlavně soukromí to stojí.
Já chtěla do paneláku od mala. Protože veškeré topení v domku jsem
musela obstarávat já, včetně sekání dříví. Bojler jsme měli, ale
zapínal se na noční proud, takže v pozdním odpoledni už horká voda
netekla. Zlatý panelák! 
Taky to tak máme ..můj muž pochází ze statku..říkal,že dříny si užil vic než dost a to od dětství..takhle je doma teploučko o nic se starat nemusíme.
Jo, dříve se tak žilo. I dnes tak někdo žije, štípe dříví, chodí
přikládat, vybírat popel a pořád dokola uklízí ten bordel. Ale dnes to
jde to i jinak. Bez bordelu a zcela automaticky, jako v paneláku.
Panelák je strašný, neustálý hluk, žádné soukromí, málo prostoru,
děs. Šel bych do něj jen v případě, že by nebylo jiné východisko z
krizové situace, jinak rači budu štípat i to dříví.
Já byla s mamkou v mém rodném domku, když jí kvůli diabetické
gangréně uřízli nohu a byla na vozíku. Stačila mi jedna topná sezóna, a
hodně rychle jsem utíkala zpět do paneláku. 