Já chtěla do paneláku od mala. Protože veškeré topení v domku jsem
musela obstarávat já, včetně sekání dříví. Bojler jsme měli, ale
zapínal se na noční proud, takže v pozdním odpoledni už horká voda
netekla. Zlatý panelák! 
Já chtěla do paneláku od mala. Protože veškeré topení v domku jsem
musela obstarávat já, včetně sekání dříví. Bojler jsme měli, ale
zapínal se na noční proud, takže v pozdním odpoledni už horká voda
netekla. Zlatý panelák! 
Taky to tak máme ..můj muž pochází ze statku..říkal,že dříny si užil vic než dost a to od dětství..takhle je doma teploučko o nic se starat nemusíme.
Jo, dříve se tak žilo. I dnes tak někdo žije, štípe dříví, chodí
přikládat, vybírat popel a pořád dokola uklízí ten bordel. Ale dnes to
jde to i jinak. Bez bordelu a zcela automaticky, jako v paneláku.
Panelák je strašný, neustálý hluk, žádné soukromí, málo prostoru,
děs. Šel bych do něj jen v případě, že by nebylo jiné východisko z
krizové situace, jinak rači budu štípat i to dříví.
Já byla s mamkou v mém rodném domku, když jí kvůli diabetické
gangréně uřízli nohu a byla na vozíku. Stačila mi jedna topná sezóna, a
hodně rychle jsem utíkala zpět do paneláku. 