Děda to odebíral také. Zajímavé čtení, ale na podpalku bylo lepší Rudé Právo. Bylo větší

Já zase na jedné diskuzi četl, jak si Macinka dělá srandu z novinářů, kteří se dělají velice důležitými. Uvedla to osoba, která roli novinářů předvádí na chatujme a "Macinky" pernamentně maže, či blokuje....dokonalá autorecenze, akorát ji to nedocází....

Kdysi jsem tu knížku našla a přečetla. Jako děcko jsem četla bárco.-)

Mě jako dítěti půjčovala jedna bohatá rodiny Tři mušketýry. Měli úplně všechny díly takové velké knihy zlatě zdobené. Byl to pro mě poklad.. Byly tam nádherné ilustrace.

K lásce ke knize mě přivedl Kapitál od K. May. Jenom tam nebyl ani jeden indián.-)))) Jako děcko jsem prý byla “knihomolka”. Potom jsem objevila Lidé.cz a plynule přešla na Chatujme.cz.

Když se člověku nechce, je ještě horší, než kdyby nemohl

Toje nejlepší, co můžeš udělat. Prostor na rozumování máš mezi svými

Plesk

Solidní diskutér tě nmůže brát vážně. Stejně jako nebere modra těch "moudrých"

Otázka je, kdo je to solidní diskutér. Ten, který si myslí, že je solidní diskutér? To si o sobě myslí každý.

Takže tady už prostor na diskutování nemám… OK

Tady má prostor každý, kdo si nemyslí, že je "mistr" světa. Jenže, jak to tady sleduji. Myslí si to absolutní většina diskutérů na chatujme .cz

Jenom nech ty "mistry světa" ať sem chodí!

My, co jsme NADMISTŘI světa, ajncvajn je umravníme!

Nikdy jsem nikoho nevyhodil

Kecáš. Mě jsi dal kdysi stopku do druhého dne na vychladnutí.-)))

No vidíš a bylo to málo.

Dobrou noc.

Hezké sice pršivé dopoledne..

Tady ještě svítí sluníčko ale od západu se začíná mračit. Snad mně ty "dvě pračky", co jsem ráno vyhodila na šnůry, uschnou...

Držím palce.👍

To dáš. 💪Jsi přece VAL ACH jak poleno🍀👍

Dnes jsem znovu udělala řidičák
Jízdy po Zlíně ve dvou špičkách bez ťukance vyřízeno aj všecko okolo najeto 155 km - a návrat zpátky - spát budu ve vlastní posteli Dobrou noc!

Super Já po 155 kilometrech mám tak akorát zahřátou motorku na provozní teplotu, ale já nejsem ty a ty nejsi já....dobrou noc

Jojo, bejvávalo... stačí okamžik - jako když luskneš vypínačem - a znovu se učíš chodit i mluvit každý krok a každé slovo musíš to stále udržovat a rozvíjet - a když na chvíli z něčeho (z nějakého důvodu) vypadneš a nemůžeš, tak zase začínáš znova Jenže já jsem bába tvrdohlavá
Za to, že zase CHODÍM děkuji - víš KOMU?

Jedné Ukrajince - uklízečce v nemocnici - která mně pomáhala, když viděla, "jak úžasně" se mé rehabilitaci věnují rehabilitační sestry!

Poděkuj hlavně sobě. Proč? Protože jsi měla vůli.

Vůli jsem měla - ale - to nestačilo. Vrzli mne na postel, kolemdokola pelesť - taková ohrádka, která nešla zevnitř postele otevřít a kterou jsem nemohla přelézt. Na druhý den přišla rehabka, ohrádku sklopila, posadila mne a pak mně pomohla postavit se k chodítku na kolečkách. celý pokoj jel dokolečka a já s tím jak se mně točila hlava, rehabka se mnou došla ke dveřím pokoje a zpátky, asi 6 metrů celkem, vrzla mne zpátky na postel, zacvakla ohrádku a tím to končilo. Mohla jsem se jedině posadit. Na druhý den se mnou došla na chodbu. Chtěla jsem jít ještě kousek ale už na mne neměla čas. Pak byl víkend a o víkendu rehabky nechodí! Ale přišla Ukrajinka. Zatáhla závěsy kolem postele a sundala ohrádku, že jsem se mohla posadit a spustit nohy z postele dolů. Obrovská úleva. Lehla jsem si, odpočala a znovu. Pak jsem se chytila té sklopené hrádky a vstala a chvíli stála. A furt dokola. Odpoledne jsem udělala první krok kolem postele a druhý zpátky. Do večera jsem dokázala přejít čtyři kroky do nohou postele. V neděli kolem celé postele - tam se šlo lépe - tam ta ohrádka byla a já se měla čeho držet. V pondělí nic ale převezli mne do ValMezu na oddělení následné péče a dali na postel. Bez ohrádky. Jak mne vezli k posteli, všimla jsem si před pokojem řady chodítek - vozíčků, jaké používá můj Pavel a když jsem osaměla, přešla jsem kolem dvou postelí babiček - ležáků, přitáhla si židli a kolem ní k umývadlu u dveří a pak jsem se chytla dveří - a - uloupila jedno chodítko a už ho nepustila. Sestry si mne nevšímaly, měly jinou práci - jenom jsem se jim nesměla motat pod nohama! Toho, že jsem byla přeložena jako NECHODÍCÍ PACIENT si jedna sestra všimla až ve středu - měla mně objednat rehabilitaci ale už v pondělí přišla dcera a snacha, vysprchovaly mne, umyly vlasy. Do té doby mně nedali ráno vodu na umytí, nevšimli si v chorobopisu, že jsem nechodící pacient Ve středu se mně už netočila hlava. V noci býval na chodbě klid. Středem chodby byl svár linolea - taková dobře viditelná čára. To už jsem ušla pár kroků bez chodítka,ale tak cikcak, jak když býček čurá Tak jsem se v noci učila po té čáře jít rovně a zdrhala jsem jim ráno po kapačkách výtahem na střechu do kiosku dolů se chodila jenom najíst. Mluvit mne naučila kámoška - učitelka z "hlucháku" - vrazila mně prsty do huby tak jak to dělá hluchým dětem

Prostě jsi chtěla a měla vůli. Nespoléhala jsi na pomoc jiných, jako to děla absolutní většina lidí.

Ale bez těch, kdo mně pomohli, bych byla absolutně v háji. Možná jenom ležela a blbě artikulovala..
To se stalo jednomu mému známému.
Vzal si manželku s desetiletou dcerou z prvního manželství, adoptoval ji a přijal za svou.
S manželkou pak měli dva syny a dceru. Nejstarší syn je fajn ale manželka zemřela a dům dostal ten mladší, vzal si úvěr u nebankovky a přišli o všechno - dům, pole i lesy. Tátu z toho ranila mrtvice. Takže nemocnice a pak LDN. Ležák. Nepostavil se. Nemluvil. Ta nejstarší dcera se vztekla: "Tak to NEÉÉÉ, tata na LDNce nebude!" Odešla ze zaměstnání a tátu vzala k sobě. Za nějaký čas jsem jela přes tu vesnici a zastavila se. Laďa seděl na gauči, díval se na televizi, Lidka cosi kutila v kuchyni. Uprostřed obýváku stál rotoped. Přivítali jsme se - a - Laďa i mluvil! Sice blbě ale rozumět mu bylo. Lidka uvařila kafe a na Laďu: "Tato, začíná seriál - takže - na rotoped a šlapat!" Laďa protestoval: "vidíš že mám návštěvu!" Lidka se nedala: "My si s Pavlů vemem kafe ven, zakůříme a pokecáme a ty mezitým šlapaj!" Pomohla mu na rotoped a z terasy na něj dohlížela. Seriál měl 45 minut - a - tata šlapal! Pomalu ale celou dobu! Když skončil, Lidka mu pomohla zpět na gauč, přinesla flašku a dali si po štamprli. "Víc ne, zasej zitra"! Když jem odcházela, Laďa přešel s pomocí fancek až ke dveřím ven! (tehdy jsem na něho "poštvala" tu logopedku a Laďa mluví dobře) Po roce jsem viděla na fb fotky z narozenin Laďovy vnučky. Čumím na to jak vejr: Laďa u nich DOMA! V paneláku, čtvrté patro bez výtahu, 64 schodů. Ptala jsem se, jak tam dědečka dostali? "Jak? Pomalu! On to vyšel a sešel i dolů!"
Vlastní děcka se na tatu vykašlala - ale ta nevlastní ne!

Njn....to je život

Pavlo. Psala jsem ti na Krakistánu, že ten tvůj smazaný příspěvek nemám na svědomí… Ale je možné, že jsem tak blbá a omylem ho smazala. Jiné vysvětlení nemám… Admin by ten pro mě absolutně nezávadný příspěvek určitě nesmazal.

Mě vlaky docela serou....hlavně, když musím cekatu přejezdu.Ale ty staré parní, to je radost pohledět

Mně o přejezdech něco povídej tady jsou všude bývaly doby kdy 20 km mezi Vsetínem a ValMezem se projíždělo i několik hodin protože furt šíbovali a závory byly imrvére dole.
Hihihi, pamatuji si - to byl Klaus v prvním funkčním období a jel do Vsetína na návštěvu. Tehdy byly mobilní telefony vzácné ale nádražáci si půjčili vysílačky hlídali, kde kolona právě je z ValMezu před ni pustili "bumlák" který šíboval na Bystřičce 20 minut a v Jablůnce 30 minut Výpravčí tím sice porušili všechny platné předpisy ale ve výsledku se nikomu nic nestalo.
Takových "překážek" se politikům na té silnici "dostávalo" víc ale stejně je to plat prdné, nové silnice se už nedožiju.

Mezi Vsetínem a Val. Mezem sú enem troje šraňky V Kozlovicích žádné. Dobře mě místní "inspektoři" nastěhovali

No šak - troje šraňky: To je fakt na mrtvicu. Tý Na Drážkách (u ValMezu) ešče ujdů - tam vlaky jakžtakž fičijá ale na Bystřičce je to horší - tam sa čeká až vlak vyjede ze stanice, když osobáček stohí máš smolu - nebo když sa tam ešče s nečím křižuje! A Jablůnka - tož to je kapitola sama pro sebe - tam sa přes přejezd šíbuje
Ale dostavuje sa zaséj "dálnica" z Bystřičky poza Jablůnku, dvoje šraňky to mine
(vysvětlivka: dálnica na Valašsku znamená : kus silnice A DÁL NIC)

Též už sem tam "pátkrát" stal

Snacha jela na výlet s děckama, které učí v náboženství. Tentokrát jeli vlakem do Horní Lidče. Výlet tak říkajíc "vánoční" - protože v Lidči je vyřezávaný Valašský Betlém! Znáš? Kolem Vánoc to bývá dycky plné ale v létě je to fajn a když sa ešče dopředu domluví průvodce s výkladem a všelijakýma blbosťama pro děcka tož je to ešče lepší. No a potem je tam ešče jakásik fugl nová stavba, Trezor přírody, zvenku to vypadá jak veliký skleník ale tam sem ešče nebyla vlezená. Su zvědavá, s jakú přídů děcka. Nevím nevím jak zdatné děcka tam sů ani kolik jich je, pprotože po cestě dom majů ešče Čertovy skály. Na dráze je préj výluka a jezdí sa autobusama, To by tý skaly stihli protože autobus tam zastavuje, vlak neéé.
No a syneček sednůl na motorku a je takéj v sakroch. Neptala sem sa či nejede za nima. Enom mně nahlásíl, že na dnešek si nedává stravenku tož nemusím vařit oběd. Ó já sa mám!
(dědeček dostane chleba s kýšků, to on rád)

Zahrada v richtigu. Něco zobnu a jedu. Lideč i Lidečko znám. Jezdím tam, gdyž mám Valašský okruh. Dnes Šance , Bílá a Bečvy....taková svačinovka. Možná se protáhnu aj přes bratry Slováky, bych je "obdivoval" jak sa tam majú dobrě.

Já přes Turzovku jezdívám když jedu na Šance (Mosty u Jablunkova), beru to přes kotár Konečnů dolů do Klokočova. Ale posledně sem vyměkla a jela sem přes Makov

Tož nevím děvča esli si to trochu nedoplantala Šance a Mosty u Jablunkova sú od sebe 70 km🤔

Nejsou Šance jako Šance podle čeho myslíš že se přehrada jmenuje?

Zkus dát do mapy 49.4983539N, 18.7430144E

Velká Šance v Mostech u Jablunkova. Těch šancí (pevností) tam bývalo víc ale po těch zbyly jenom zbytky v lese (Stará šance) Malé Šance dne protíná dálnice

Tak to se omlouvám. Já měl na mysli přehradu Šance na Ostravicí.

Právě ta přehrada se jmenuj podle těch šancí - to byly pohraniční kasárna, hlídali přechod přes Jablunkovský průsmyk. Zajímavé bylo, že tam byli jak Poláci tak Slováci (Uhry) tak i Češi. V poslední funkční pevnosti - v té Velké Šanci - byli vojáci až do roku 1948-
Byli to "vybranci" - místní chlapi - kteří sloužili ve vojsku a okolní vesnice je zásobovaly potravinami.
Pokud to neznáš, někdy si tam zajeď, je to moc zajímavé. Parta nadšenců to asi před dvacetli lety začala vyhrabávat ze země, ještě před 4 lety nebyla část příkopů vyčištěna. Dnes je tam i infocentrum-

Na Mapy.cz jsem našla fotku deset let starou, když se to začalo opravovat. Já si to pamatuju zarostlé křovím - před padesáti lety...

Dávaj na sebe pozor, silnice sů plné bláznů!

Jeden náraz do stromu, kdy mě ze silnice vytlačil soudruh ožrala už jsem přežil....je to dááááávno. On už tady není. Já eště ano.....tož možná to tam nahoře berou spravedlivě

Tím nechci říci, že soudruhy nemám rád. Ubožákům se musí pomáhat. CCCP se jim zhro utilo a oni neví kudy tudy

Ale ví kudy tudy.-) Soudruhy máme na Hradě a v premiérském křesle.

Tak sis užil hezký den. Tady poprchává a předtím lilo takže se bude dobře spát.

I deště je potřeba. Přes týden to spadlo aj v Kozlovicách

U nás zatím nespadla ani kapka… Měj hezký den staříčku

Tady mravně ščáklo fčil ráno! Ale bylo by to tak třeba každý deň, ešče aspoň týden! Nevím jak kde ale tady není narostená skoro žádná tráva, tož nevím nevím, čím bude segra v zimě krmit krávy sena bude málo a už to to travsko nedožene

Ale dneskaj ti to umylo ušiska, že?

Už chčije i u nás. Spíš zahradnicky pochcává.-)

Já už jsem spokojeně pařila od pátku a to i bez chlastu.-)

Vzíť to trochu bokem mohl si viděť stařenku u šporhélta! Martinka si přinésla od děcek ze školy jakýsi morybundus tož nakrmiť smečku bylo na mně! Pravila sem jí, že na víkend MÁM MASO ale ona mňa nájspěš nečula a tož vytáhla zásoby z mražáka. Aby na to nelézly muchy tož to pochránila tak, že sem to neviděla a dělala si svoje. Ona zaspala - a když přišla shora, já už sem to měla rozdělané! Dobře zme sa zasmíly a já mám navařené na púl týdňa ale zrušená su jak žádosť o domov důchodců! Co už s tým, že...do zítřka to snáď vydrží a ve středu budem jesť chleba s kýšků

Tož ogařisko. Jet na výlet a byt nasraný jaksi nepatří k sobě.-)

Myslím že by nasraný nebýl - moh cosik dobrého oblíznůť

On byl dycky hlúpý.😊 Dyž to može mět zadarmo, tož to nechce.

V plánu sú aj Luhačovice. V cukrárně u kruháča majú dobrú zmrzlinu. No kdo by se neprojel nějakých 100 kilometrů tam a po dvoch kopečkách zasej zpátky. Andrej nám redukuje ceny benzínu, no neber to. Tož už to daj chaldiť, aby to mělo tu správnú teplotu, až pojedu kolem.

Furt jezdím přes Vizovice ale staviť sa ve Valašském šenku né a né - už sem tam nebyla aspoň 4 roky tož vůbec nevím či tam nekoho poslat anebo neéé - ony sa tý hospody hrozě rychlo měnijá a málokdy k lepšímu Býl si tam negdy?

Ve Vizovicách sem byl raz v nákupním středisku a připadal jsem si jako v Hanoi. Od tej doby, gdyž jedu za kámošem do Zlína, Vizovice projížďám nepovolenú rychlostú, aby se mi nezešikmily oči.

)) Čum sem čum tam..

Ve Vizovicách je dobré čumět na cestu. Je to tam samá "Pozor zákruta"

Dobrý den. A točí se to po požití nebo stále???

A přechod pro chodce Ale tam fakt dávaj pozor!
Já mám ve Vizovicách 5 (slovy: pět) pravnoučat! Bacha na šišky!

Před třema roky u mňa byly tři z mojich vnuček - z každéj rodiny (od každého děcka) jedna. Těžké puberťačky. Večér vystrnadily dědu spať do obýváka, fšecky nalézly ke mně do postele a kecalo sa do rána. Jednůc védly řeč o tem, lesti budů chtět mět děti anebo neéé a aj ja sa na to dívů jejich sourozenci, co tam právě nejsů. Ani ony ani tí ostatní préj děcka měť nechců, enom tá jedna - že možné... někdy v hoooodně dalekéj budoucnosti... tá nájdrzejší vnučka to shrnůla: "Stařenko, nechcu ťa strašit - ale ty sa tých pravnůčat nájspěš NEDOŽIJEŠ!"

Enomže zapomněla že její stařenka je opravdu STAŘENKA - vychcaná jak mraky.

Tož sem sa jim začala smít: "Chachá, copak vy si myslíte, že já budu čekat, až sa nekerému z vás URÁČÍ udělat ze mňa prastařenku! Tůdle! Budu já vám čekať na vaše milosti! Enom sem LUSKLA PRSTAMA - a pořídila sem si pravnůčat HNED PĚT NARAZ! A za měsíc budu mět ešče šesté! Heč!! Pořídila sem si jich sama! Bez vás!!!"

(pořídila sem si na staré kolena partnera - dědečka, co býl "skoré jahňa" ve dvaceti otcem a céra - jabko, co nespadlo daleko od stroma - tá už v osmnácti! - - a - za tři týdny jí idem na svatbu - už na čtvrtů )

To už sa po čtvrtej vydává?

Jo!
Představ si to!
A bere si chlapa o sedm roků mladšího, třeba ten jí vydrží (sice třikrát rozvedená ale dva z tých exmanželů už nežijů)

Umřeli hladem, gdyž je při rozvodu o fšecko obrala

V tem nákupním středisku sem byla nájposledy za komunistů. Tam býl totiž takový moc šikovný pán vedoucí, kšeftař jak sfiňa - ale gdyž sem potřebovala - tehdy - nedostatkový mrazák, za docela přijatelný obolus do kapse mně ho přivezl až dom A to býl ešče ve slevě, takže mň to stálo ešče meněj než kdybych ho kúpila na Fsetíně! Nahlédala sem lesti s mně za pár roků nerozsype. Býl totiž na jednéj straně trochu škráblý. Vyhazovala sem ho až vloni! To mně ogar kůpíl nový, že bude úspornější.

Teď nevím, proč můj příspěvek přistál u tebe Ty gdybys měla hostit někoho z chatujme, si dosratá až za ušami

Kušuj. Babča tě zase postaví do latě.

Nemůžu odpovídat. Už hodinu klečím v koutě

Co ta naša kráva. Že tys jí eště nenasypala šrotu do koryta?

Spratku, dala jsi dnes kravce? Ne ale předsedovi už dvakrát

Tož cérko. Máš ten glóbus v palici krapet zmagnetizovaný. Ale omlúvá ťa, že znáš enem lázeňské město Luhačovice. To by snaď mohlo být kolem tvoji chalupy.

Luhačovice sů jihomoravské lázně????
Jihomoravské nebyly ani za komunistů, když byly v Jihomoravském kraji stejně jako Zlín (tehdy Gottwaldov) tož k Jižní Moravě fakt měly daleko!

Já sem tipovala že si býl ve Smraďavce

Nevím, gde je Smraďavka. Já byl hen tu za rohem v Teplicách. Potem ešče kúsek víc na jih. Bo z Kozlovic do Teplic bych ani nezahřál

Neboj. Spravnů sviňu od koryta ani velká voda nevyzene

Hezkou sobotu. Tady zatím neprší. Je hodně sucho.