jako kluk jsem na Brněnské přehradě chytl obrovského bolena, vytrhl mi
udici z ruk a tahal ho na sílu, samozřejmě že ho utrhl, nemohl snést, že
jsem úspěšnější než on 
vše vám potom docvakne, vyskáče to jak čertíci z krabičky,
úplně všechno, má žena nebyla první, ještě před ní byla Jana, najednou
se mnou nechtěla vůbec mluvit, nechápal jsem proč, bylo to krásné a
nejednou konec, až nedávno mi došlo, že jsem ji k nám přivedl a nechal
jsem ji s ním samotnou, skočil jsem do džbánku do hospody pro kofolu, já
idiot
byl moc chytrý, obelstil mě, já ho miloval a on mě nenáviděl, nic už se nedá vrátit a nejhorší na tom je, že mu rozumím
ale už se to lepší, od chvíle co znám pravdu, nejdřív jsem myslel, že mě to zabije, ale pak je to lepší a lepší, je to ta pravda, sluníčko zase vykukuje :-) krásný den, přátelé
nečekám ji od celého světa, to bych byl naivní, ale alespoň od toho, kdo vám říká, že vás má rád
se svojí ženou, prděli jsme pod peřinou, smrděli jsme jako tchoři, smáli jsme se jako pominutí, nikdy na to nezapomenu
pak mě třeba počůrala ve člunu na Dalešické, to už bylo vlastně na rozloučenou, už tehdy věděla, že mě opustí, byla vážně moc krásná
už toho nechám, psal jsem, že už o ní nebudu psát .... hezký den, přátelé
