asi bych si ji i vzal, hodná holka, ale když jsem přijel na opušták z
vojny, seděla u nás v kuchyni má láska z dětství, byl jsem polapen 
asi jsem té z Modřic ublížil, ale já fakt nemohl jinak, snad už mi
odpustila a je štastná, úsměvné je, že mají obě stejné jméno
tu z Modřic jsem měl rád, tu kterou jsem si vzal, jsem miloval, já to vážně nemohl udělat jinak
kdybych se měl rozhodovat znovu, udělám to stejně, se "svojí" ženou už nejsem, nemůže za to, ten nemocný člověk přišel se mnou, je to můj osud, vše má svůj důvod
milovala mě stejně jako já ji, na začátku chtěla, aby to dítě zemřelo, jak šel čas, věděla, že to dítě nezmizí
dnes se na to dítě nemůžu podívat ani na fotce, takhle stejně mě nenáviděl on, ale já se mstít nebudu, to dítě za to nemůže, ta nenávist zemře se mnou
už je to zase všechno v pořádku, jen jsem musel přijít na pravdu, už je to zase fajn
jedna paní tu má napsáno, že i v krásných očích se faleš může skrývat, ta paní je moudrá
když jsem byl koloušek, udělal jsem moc hloupostí, jde o to, přijít na to, napravit to
třeba jsem kradl, byl jsem idiot, mrzí mě to, nemůžu to vzít zpět, jen se z toho poučit, dnes nemám rád zloděje, ale třeba i oni na to přijdou, někdy
jezdil jsem po dálnici 220 km/hod. nejde o to, že se já zabiji, jde o to, že můžu zabít jiné
