Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
Pro blahoslavený navlíkla honosný šat
V zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
Ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat
A Pravda znavená usnula jen co si sedla
Ze sna se culila naivka důvěřivá
Jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
A začla si pokradmu zkoušet ten její háv
S Pravdou mně můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská tak jakýpak cavyky s ní
Kdopak tu rozpozná která je Lež která Pravda
Až budou obě dvě donaha vysvlečený
Na její blůzu si její brož fešácky připla
Pod paží stříkla si jejím dezodorem
Peníze hodinky doklady všechno jí štípla
Odplivla odporně zaklela vypadla ven
K ránu až zjistila Pravda co všechno jí schází
Před zrcadlem se pak notně podivila
Někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
Aby se ta čistá Pravda tak nelišila
Pravda se smála že na ni kameny házejí
Vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
Blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
Byla to rozmluva dost málo přívětivá
Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
Ostatně cizí šmouhy přišili jí
Nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
A zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí...
...