Tak spojenci z Německa už se vyjádřili dle očekávání. A je
vymalováno.
A máme to černé na bílém. Jeden ze dvou „motorů EUropy“, Německo,
právě prohlásilo ústy ministra zahraničí Maase, že odmítá
konfrontační řev‘ (Konfrontationsgeschrei) na adresu Ruska, se kterým
chce mít EU dobré sousedské vztahy. Ta Evropa, jejíž „solidarity“ se
naší hrdí a bodří válečníci dovolávali.
Hrdinná česká vláda a ještě hrdinnější „slušná“ opozice,
kterým se podařil historický kousek, nemající v dějinách českých,
československých i evropských obdobu: během dvou dnů odříznout Česko od
dodávky a možná i výroby ruské
vakcíny, pohřbít nebo předražit Dukovany, zdecimovat diplomatické styky a
zřejmě i obchod s Ruskem, čehož dozajista,
jako pokaždé v celé „slavné“ polistopadové historii, využijí
„(ne)solidární spojenci“, možná včetně chytrých a na rozdíl od
Čechů vůbec ne naivních Poláků.
Za blbost se platí a za naivní, bezduchou nabubřelost, se kterou jsme to
Rusům „nandali“, dvojnásob. Pořvávat na Rusko v domnění, že mám
krytá záda Spojenými státy a Evropskou unií, není hrdinství, ale sebe
klamná fraška, nehledě na to, že skutečná hrdost vypadá jinak než jak ji
prezentují naši euroatlantici z amerického konečníku. Národní hrdost
najdeme nejen
v našich dějinách, ale i nyní, ale rozhodně ne u těch, kteří třicet let
po „sametu“ mají potřebu bourat pomníky osvoboditelů a stavět nové
skanzeny Rakousko-uherské monarchie. Kdo chce být skutečně hrdý, ten se
hned druhý den hlasitě nedovolává „solidarity spojenců“.
Nikoliv křiklouni z řad frakce „slušných“ amatérů, ale Prezident
Zeman ukázal, že má státnického ducha a smysl pro právo a diplomacii.
Vláda a s ní spojená „opozice“, které popřely zdravý rozum i
nejzákladnější pravidla právního státu a mezinárodní diplomacie, která
presumpci viny vyzdvihne k základní, navíc jednosměrné metodě
diplomatického jednání v klíčových zahraničně politických vztazích,
které skrze své amatérské, naivní a arogantní jednání poškodí stát,
porušily ústavní slib a měly by nést politicko-právní následky,
zodpovědné osoby za ekonomické poškození státu na soudní lavici. Ale to
by musel právní stát skutečně fungovat… .
Premiér Babiš se do této hry (citát) „jednoznačných důkazů.. a..
důvodné podezření“ nechal zatáhnout. Jaké tlaky to
způsobily a co ho vedlo k tak katastrofickému obsazení ministerstva
zahraničí musí vědět on sám. Možná přitom měl na paměti osud Petra
Kellnera, kdo ví…
Faktem zůstává, že mohl vejít do historie jako premiér, který se nenechal
zlomit a dohnat k tomu, aby se stal subjektem
tohoto trapného divadla – po pevné pozici v kauze tzv. uprchlických kvót a
racionálnímu přístupu ke klimatické otázce na to měl. Sputnik V byl na
dosah, Rosatom bylo jediné logické, racionální řešení pro Dukovany.
Snad jedině Česká republika je schopna sama sobě a dobrovolně kopat
ekonomický hrob a dobrovolně sestoupit na úroveň tzv. rozvojových
zemí.
A tzv. opozice plus Senát? Pokud cizí velvyslanectví podaly hlášení
svým vládám, co se u nás děje a že Česko stojí bezmála na pokraji
invaze do Ruska, není se co divit, že německý ministr právě v těchto
dnech vysílá signál do české kotliny, provincie nezadržitelně upadající
do bezvýznamnosti. Nikdo v Evropě, kdo pracuje profesionálně nebo alespoň
pomocí zdravého rozumu, nemohl brát „ruskou stopu“ ve Vrběticích
vážně. Dva agenti, kteří zpackají akci v Česku, jsou posláni do
Salisbury
na Skripala a protože i tam zanechají stopy jak slon v písku dostanou od
Putina vyznamenání?
Solidarita by v tomto případě znamenala udělat ze sebe spolu s Prahou
kašpara – skutečně to náš tragikomický (ne)politický soubor očekával?
Pražský kavárenský cirkus demonstruje skutečnost, že současná politická
„reprezentace“, jedno zda vláda nebo opozice s výjimkou KSČM a SPD, nemá
o diplomacii ani ponětí. Jinak by musela vědět, že solidarita EU, o kterou
tak dojemně žebrala, má své meze tam, kde začínají její ekonomické
zájmy. A že ti, kteří mají velkou hubu a málo rozumu, musí zažít lekci,
která jim to připomene. Bohužel na úkor příštích generací, kterým to
ale očividně nedochází.
1
1
1
1
1
1
zajímal by mě odstavec Lidkagerhard 
