umřeme, lásko, všichni, jen jediné zůstane ...
"Bez lásky nejsem nic
13 Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění
zvonu, řinčení činelů. 2 Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem
tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez
lásky nejsem nic. 3 Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo,
abych se proslavil, [a] bez lásky je mi to k ničemu.
4 Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se
nevychloubá ani nepovyšuje; 5 není hrubá, nehledá svůj prospěch, není
vznětlivá, nepočítá křivdy, 6 není škodolibá, ale raduje se z pravdy; 7
všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.
8 Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty
umlknou, poznání – to pomine. 9 Jen z části totiž poznáváme a jen z
části prorokujeme; 10 jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné
zanikne. 11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako
dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými
věcmi jsem se rozloučil. 12 Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale
potom tváří v tvář. [b] Teď poznávám částečně, ale potom poznám
plně, tak jako Bůh zná mě.
13 Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale
největší z nich je láska."