"Některá období našeho růstu jsou tak matoucí, že si ani
neuvědomujeme, že k růstu dochází. Můžeme se cítit nepřátelský,
rozzlobeně nebo plačtivě a hystericky, anebo se můžeme cítit depresivní.
Nikdy by nás nenapadlo, pokud bychom nenarazili na knihu nebo na osobu, která
nám vysvětlila, že jsme ve skutečnosti v procesu změny, a že ve
skutečnosti se stáváme duchovně většími, než jsme byli předtím.
Kdykoli rosteme, máme tendenci to cítit, jako mladé semínko musí cítit
tíhu a setrvačnost země, když se snaží vymanit se ze své skořápky na
své cestě stát se rostlinou. Často ten pocit není nic příjemného.
Nejnepříjemnější je ale to, že nevíme, co se děje. Ta dlouhá období,
kdy se zdá, že něco uvnitř nás čeká, zadržuje nám to dech. Jsme
nejistí, jaký by měl být další krok... Ta často dlouhá nejistota v nás
se nakonec stane obdobíim, na které čekáme, neboť právě v této době si
uvědomujeme, že jsme připravováni na další fázi našeho života, a že se
s největší pravděpodobností brzy odhalí nová úroveň naší
osobnosti."