Pravda je jak ranní víla, co se o rám dveří uhodila.
Cestou z lesa k městu, nekoukaje na cestu.
V lese? Ale proč tam byla ? aby se mi zavděčila?
Nechápu proč zrovna tam hledal jsem ji zcela sám.
Ale minuli se dozajista. Tož ať aspoň zůstane,
nám mysl čistá.
Příště buďme si však jistí, že sejdeme se v jehličí
a lesním dubu listí.
P.S.
Líbí se mi jak tu píšeš bez úleku,
milý ženský člověku
