Ono to někdy opadne už při pohřbu. Když mi zemřel otec v mých 15-ti. Přišel na pohřeb chlap, otcův dobrý kamarád, ale já ho z duše nenáviděl. Bylo to nelidské zvíře. Nikoho neměl rád. U hrobu mi pogondoval a když jsem viděl jeho "skleněné" oči, padli jsme si do náruče....Kuwa už je to hafo let....vidím to jako by to bylo včera...
Předmět diskuze:
Povídání a diskuze pro všechny pohodové lidičky bez ohledu na věk, pohlaví a náboženského vyznání. Prostě pro všechny staré i nové virtuální přátele a kamarády, kteří mají smysl pro humor a neberou se až tak vážně.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,