Můj druhý manžel říkal že kdyby mě nepotkal musel by si mě vymyslet. Bylo mu 75 let když jsme se potkali.
Strávili jsme spolu nádherných 15 let. Cestovali po světě, po republice.
Měli jsme plno známých a přátel v cizině. 
Jen ke konci došla corona a nemoce a
vše bylo jinak. No to je život. Někdy je dobře jindy jinak. Však to každý
zná.
Já to mám před sebou. A mám z toho obrovský strach. Ze smrti svých nejbližších…
Nejhorší je že i když to čekáš,veděli jsme že Miluška má rakovinu
slinivky a že je to zlý,tak na to nejde se připravit 
To je krásný, nikdy není pozdě na to prožít úžasné chvíle s tím , koho miluješ. Každý to štěstí nemá a vzpomínky zůstanou.💝
Moje rozvedená spolužačka se v 70 letech spřátelila s bývalým spolužákem z gymplu co ovdověl a jsou spolu šťastní. Ono to je o pochopení a i ve vyšším věku o vzájemné pomoci. Nejdřív to je přidělej poličku a pak hele koho mám zavolat aby přidělal poličku??
Jo, jo ale pak to tak je. Takže počkám až dopere Boška - pračka 
, dojedu si 
pro vepřový řízek a kulajdu. Sním to
až v Žatci. Malovaly se všechny chodby v domě tak snad už to mužští -
firma (2) udělali. Jsou pořádní tak nebude po nich bordel. A jedna paní
nájemnice slíbila že ještě po nich douklidí. 
Ty ceny jsou hodně dobré. A jestli je toho dost a je to i chutné, tak se vůbec nevyplatí vařit pro jednoho.
Jestli budu žít s Tonckem 54 let jako babča s dědou, tak mi z toho
hrábne… 
2
1
2
2
