Rozcestník >> Ostatní >> Malá samota

Problém je, že nevím zda by ti chutnaly moje čaje, dělám fakt všechno, od zelených (často i japonské), lehkých oolongů až po tmavé vysokohorské oolongy, různé černé, občas i bílé, a nebo dost i sheng puerhy, a někdy i shu, to už každý nemusí. Jediné co nedělám jsou ovoněné. Každopádně mraky různých chutí.

Nejspíš ano...ale už jsi nepamatuji kdy už jsem tak kvalitní a originální čaj pila...už je to moc dávno... bohužel kupuju co mi chutnají a jsou cenově dostupné....

Vlastně jsem vynechal žluté, ale ty podobně jako bílé nemívám moc často. Teď tu mám i takové spíše raritní bílé, jeden je z Azor, to je takový hodně jemný, a druhý je Indický, ten mi chutná víc.

Bílí zeleny a černý vím ale že i žluté nemám ponětí...nemám ráda moc jasminovy a tuším anglický teď nevím ...ten fakt nemusím...

To je spíše vzácný čaj, který se trochu liší zpracováním v poslední fázi oproti zelenému. Zelený se prudce suší, žlutý se nechává po ukončení oxidace daleko déle ve vlhkém prostředí, čímž získá specificky odlišnou nasládlou chuť a žlutější barvu. Jasmínový čaj chápu, sám moc ovoněné nepiju, spíše výjimečně nebo nouzově. Anglické nevím, tam se pije spíše černý čaj, a většina čaje je dovážena z Asie, ale mají dnes i své zahrady, akorát cena je vysoká, takže jde spíše jen o okrajovou záležitost, zbytek je dovoz. Já po pravdě na černé nemám tak často chuť, v práci jsem si oblíbil Sri Lanku, a doma spíše občas některé japonské rarity jako Wakocha a nebo občas i některé Darjeelingy, ale ve většině času doma spíše jedu oolongy, shengy a zelené.