zmrda jsem se zřekl a na ni musím zapomenout, sice to bolí, ale jinak to nejde, když nechce odepsat, zkoušel jsem to dlouho, je čas jít dál
nebudete mi věřit, ale to je jedno, když ten zmrd od nás odešel, bylo mi tak čtrnáct, dostal jsem před ním varování, znělo přesně takto "už nikdy si ho nepouštěj do života", nevím kdo to byl, zda Bůh, anděl a nebo už mrtvej děda, on pak přišel a já ho pustil, má největší chyba v životě ... něco je, co má větší moc, vím to, není to jenom tato věc
nenáviděl mě už tak od tří let, kdy na to přišel, i to načasování, že odešel, když mi bylo čtrnáct let není náhoda, věděl že nás samotná matka před pubertou nezvládne, také se nemýlil, je to zmrd, ale ten nejchytřejší zmrd, jakého jsem v životě poznal ... frčím, hezký den, přátelé
začnu s tím, že si zajdu na matriku a změním si jméno i příjmení, třeba to pomůže
stejné jméno i příjmení má ten zmrd, já i to dítě, které ji
udělal, ne, ne, do této sebranky nepatřím 
víte, jaké máme iniciále? B.D. to je neskutečné valím, podívám se na Hády, ty hroby kočičáků
jsou kousek odtam
