Podstatou zenu je totiž pochopení absurdity okolní reality. To nejde
rozumem – jedinou možností je zapojit přímý prožitek, založený na
vtipu. Zen je, když vás něco "trkne" ve stylu: "No jasně! Všechno je to
přece úplně jinak, než se mi až doteď zdálo!" Jak se tenhle
osvěžující přístup k realitě naučit? Zenoví buddhisté k tomu účelu
vypracovali systém kóanů – nelogických hádanek, bizarních příběhů a
nesmyslých intelektuálních hříček, jejichž jediným smyslem je vyvolat v
žákovi prožitek nelogičnosti, iracionality a nesmyslu. Když se pak třeba
na českou politickou scénu podíváte zenovýma očima, můžete se jen
moudře pousmát. A to je velmi léčivé! jj Dalajlamovy narozeniny: "Wow! Nic!
Přesně to jsem si celý život přál!" 
Předmět diskuze:
Lze debatovat o všem, ale jakmile uvidím osobní napadání, dávám ihned ban
