ví, že jde o to, dát to nejcenější, svůj život, ví že na tom jednom životě nezáleží, i když je jeho, věří tomu, co dělá
"Putovali spolu dva zenoví mniši Tansan a Ekido a dospěli k brodu. Na
břehu stála překrásná mladá dívka v hedvábném kimonu. Očividně měla
strach přejít přes řeku, protože ji vzedmuli silné deště.
Ekido se rychle podíval jinam. Naproti tomu Tansan nezaváhal a beze slova vzal
dívku do náruče a přenesl ji přes řeku. Na druhém břehu ji opatrně
postavil a oba mniši pokračovali mlčky v cestě. Uplynula čtvrthodina,
půlhodina, celá hodina. Tu Ekido vyhrkl: “Co to do tebe vjelo, Tansane!
Porušil si několik mnišských pravidel naráz. Jak sis té hezké dívky
vůbec mohl všímat, natož se jí dotknout a přenést jí přes řeku?”
Tansan klidně opáčil: “Já jsem jí nechal u řeky, ty jí ještě
neseš.”
“Setkal jsem se v Himálajích se svatým mužem, který dokáže vidět do
budoucnosti a cvičí své žáky, aby to uměli také,” vypravoval s velkým
zaujetím jeden mladý muž.
“To umí každý,” řekl zenový mnich znuděně, “moje cesta je daleko
těžší.”
“A jaká je?” dotazoval se zvědavě mladý muž.
Mistr řekl: “Přivádím lidi k tomu, aby viděli přítomnost.”
Zatím co si Tózan umýval misku, viděl jak se dvě vrány perou o žábu.
Mnich, který byl u toho, se zeptal:
“Mistře, proč se takové věci dějí?
“Pro Tebe”, odvětil Tózan.
krokodýl sežere antilopu, co pije u vody, jaguár sežere krokodýla, ve vodě, pořád vám to říkám a vy neslyšíte, "není dobro,není zlo"
Mnich se zeptal Ummona: “Co by měl činit zbožný člověk?”
Ummon odpověděl: “To vůbec nevím”.
Mnich se zarazil: “Jak to, že to nevíte?”
Ummon řekl: “Mně docela vyhovuje nevědět to!”
Podstatou zenu je totiž pochopení absurdity okolní reality. To nejde rozumem – jedinou možností je zapojit přímý prožitek, založený na vtipu. Zen je, když vás něco "trkne" ve stylu: "No jasně! Všechno je to přece úplně jinak, než se mi až doteď zdálo!" Jak se tenhle osvěžující přístup k realitě naučit? Zenoví buddhisté k tomu účelu vypracovali systém kóanů – nelogických hádanek, bizarních příběhů a nesmyslých intelektuálních hříček, jejichž jediným smyslem je vyvolat v žákovi prožitek nelogičnosti, iracionality a nesmyslu. Když se pak třeba na českou politickou scénu podíváte zenovýma očima, můžete se jen moudře pousmát. A to je velmi léčivé! jj Dalajlamovy narozeniny: "Wow! Nic! Přesně to jsem si celý život přál!"
Dalajlama meditoval v místnosti, když tu někdo zaklepal na dveře. "Kdo je?", zeptal se dalajlama. "Já," ozvalo se za dveřmi. "Já?!", zeptal se dalajlama udiveně.
dal mi tu největší hádanku v životě, vím že to udělal schválně, prý jestli ji rozluštím
Kolik učitelů zenu je potřeba k výměně žárovky? Na to existují tři možné odpovědi: 1. Žádný. Universum samo otočí žárovkou a zenový učitel mu nestojí v cestě. 2. Dva. Jeden, aby vyměnil žárovku a jeden, aby ji nevyměnil. 3. "Jeden, aby ji vyměnil a jeden, aby ji nevyměnil" je nepravý zen. Podle pravého zenu odpověď zní: "Potřeba jsou čtyři, ale jen jeden, aby vyměnil žárovku."
Mladý Američan se vydal hledat moudrost zenu do japonského kláštera, v němž strávil několik měsíců. Stále se mistra ptal: "Co je to zen?" Ale nedostalo se mu odpovědi. Aby ukázal, jak to se svým hledáním myslí vážně, a aby demonstroval svou oddanost, začal ráno, v poledne a večer čistit společné záchody. Ale zenový mistr nedával ani v nejmenším najevo, že by to na něj udělalo dojem. Mladý muž se proto cítil uražen. Po několika dnech si ujasnil, že kdyby si byl přál čistit záchody, mohl to dělat i doma v Americe. Rozhodl se proto, že z kláštera odejde. Zpravil zenového mistra o svém rozhodnutí. Mistr poznamenal: "Zen je tohle."
Mladý zenový mnich se svého mistra chytrácky vyptával: "Mistře, není to tak, že pokud chce člověk najít cíl, k němuž směřuje, musí nejdřív bloudit?" Mistr odvětil: "Od doby, co žádný cíl nemám, nebloudím"
Mladý novic, který právě byl přijat do kláštera, řekl zenovému mistru: "Jsem v klášteře. Ukážete mi prosím cestu k osvícení?" Mistr se zeptal: "Snídal jsi už?" Novic odpověděl: "Ano, už jsem se nasnídal." Mistr řekl: "Tak běž a umyj si jídelní misky."
"Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne" tohoto vola mám rád
fotr vypsal všechny výroky od všech lulinů z celého světa, trvalo mu to roky, když ten výrok pochopil, přeškrtl ho křížkem, těch sešítů a4 byly desítky
ublížilimu, když byl malý kluk, nic neudělal zlého a vrazili ho do dětského domova, tam ten příběh začíná
už zemřel, před čtyřmi roky, nebyl jsem mu na pohřbu, půjdu tam, donesu mu květiny, tomu nejchytřejšímu člověku, co jsem v životě poznal
byl to vyjímečný muž, byl dělník, rozvážel uhlí, ale nepil, četl, pořád četl
Mladý zenový mnich se svého mistra chytrácky vyptával: "Mistře, není to tak, že pokud chce člověk najít cíl, k němuž směřuje, musí nejdřív bloudit?" Mistr odvětil: "Od doby, co žádný cíl nemám, nebloudím"
"Při procházce s jedním ze svých žáků ukázal zenový mistr na lišku,
která štvala králíka. “Stará bajka praví, že králík lišce uteče,”
řekl mistr.
“Ne,” odpověděl žák s určitostí, “liška je rychlejší než
králík.”
“Přesto králík unikne,” trval na svém mistr.
“Proč jste si tím tak jist?” ptal se žák.
“Protože lišce jde o oběd, králíkovi však o život,” odpověděl
mistr."
A ja to na to psal proc zenam nadavas a vis co jsi mi odpovedel ty demente viis hovno ale jsou to kurvy