Rozcestník >> Ostatní >> O životě

i děda, já fakt nevím, kdy to začlo, bastardi

máme to jako v těch královských rodinách, právo první noci

na toho zmrda seru, zřekl jsem se ho, co bolí, je že má láska odešla

neměl jsem tušení, že to takhle vůbec lze, dnes už vím, že lze

i přesto všechno vím, že život je nádherný, je to šance, a k tomu nádherná

vše je pomíjivé, vše zmizí, to podstatné zůstane

buďte na sebe hodní, pak už to nejde vrátit zpět

budete jako Človíček

v tomto Ježíše miluji, nelže

zvíře to nedokáže, jen člověk, jsou miliardy lidí, každá cesta je originál

kdo se narodí jako člověk, dostane šanci, na nás je, jak s ní naložíme

nechce se mi to tu rozvádět, bylo by to nadlouho, zvíře to nedokáže, člověk ano

víte co si myslím, ne vím to, čím větší bolest v životě, tím vás to posune dál ... možná i ten Ježíš na kříži, co trpí

každý člověk nenávidí bolest, je to přitom ta bolest, co vám otevře dveře

miluji vás všechny, i ty zkurvenečky tady, dělají to pro peníze, já to chápu, také jsem byl takový