Rozcestník >> Ostatní >> O životě

půlku z nich už nezapnu tělo zadržuje vodu, už vůbec nesolím a stejně to nepomáhá, chlastám ostropestřec a nic, to jsou jen játra v hajzlu

hezká písnička, že?

co odešla žena, pramálo mi záleží na životě, nebaví mě žít bez ní

vím že to smrtí nekončí, dejte vše svým láskám, pak už je pozdě

nemám strach ze smrti, jen mě sere ten přechod tam, ta bolest než zemřete

srát na smrt, nyní jsme tady, život může být nádherný, a když máte vedle sebe někoho, kdo vás miluje, je to ráj

toto dědíme, my bastardi je to zběsilost v srdci, může to být koloušek o sto kilo těžší a zruším ho jako Varšavu, skočím mu na krk, stáhnu ho k zemi a rozbiji mu hlavu, klidně mu ukousnu ucho jako Tyson

jako Rosomák, Medojed, ty svině nemají vůbec strach, klidně si troufnou na lva, medvěda, vlka, neznají strach

on ví, že ho ten lev roztrhá a sere na to

to je vůl

to víš že jo chcípnu z něho

když mi bylo asi tak dvanáct, byl ve škole takovej tlustoprd, já byl štíhlý, spíš vypracovaný, lítali jsme s kámošem pořád venku, tak jsem jednou, zase tam ubližoval jednomu toho tlusťocha chytl, zvedl ho do výšky a mrdl jsem s ním o kapotu auta, od té doby byl už jako mílius, myslím že i dnes to pořád nechápe, jak jsem ho mohl zvednout, no jo no, nezná bastardy

matka ho potkala tak před deseti lety, prý mě má pozdravovat

s tím kamarádem z dětství si ještě pořád píši, je to můj jediný kamarád, všichni ostatní jsou zkurvenečci, nemám jediného kamaráda krom toho z mládí, je to fajn člověk, jeho žena mu dala tři děti, dnes je na vozíčku, má nohy v háji, miluje ji, postavil ji nedávno bezbariérový dům, chce ji vzít i do jižní ameriky k šamanovi, nemyslím že ji to pomůže, ale nic mu vymlouvat nebudu, je to můj kamarád

byla hezká, hlavně hodná, pamatuji si ji, jak chodila ven se psem, už tehdy měla na nohách strašné křečové žíly, nemyslím si, že ji šaman pomůže, ale tak si udělají hezkou dovolenou

má bratra, Dana, on je starší, rvali jsme se, ze srandy, hrál si s námi obouma

ten můj kamarád, zachránil mi život, lozili jsme v zimě po Stránské skále, já lezl první a uklouzo mi to, už jsem padal volným pádem, ten vůl se omáchl rukou a chytil mě, ještě mu to dlužím

je to fajn člověk, je unavený, moc, ale nedá to znát, je to můj kamarád

potkával jsem v životě moc fajn lidi, ho, svoji ženu, pak přišlo zlo a vše se změnilo, jsem sám, nevadí mi samota, už jsem si na ni zvykl, sere mě to zlo, změní se to ve vašem srdci

musím to opravit, samota není pro člověka dobrá, dokážete s ní žít, ale není to dobré