jako Rosomák, Medojed, ty svině nemají vůbec strach, klidně si troufnou
na lva, medvěda, vlka, neznají strach 
když mi bylo asi tak dvanáct, byl ve škole takovej tlustoprd, já byl
štíhlý, spíš vypracovaný, lítali jsme s kámošem pořád venku, tak jsem
jednou, zase tam ubližoval jednomu toho tlusťocha chytl, zvedl ho do výšky a
mrdl jsem s ním o kapotu auta, od té doby byl už jako mílius, myslím že i
dnes to pořád nechápe, jak jsem ho mohl zvednout, no jo no, nezná bastardy
s tím kamarádem z dětství si ještě pořád píši, je to můj jediný kamarád, všichni ostatní jsou zkurvenečci, nemám jediného kamaráda krom toho z mládí, je to fajn člověk, jeho žena mu dala tři děti, dnes je na vozíčku, má nohy v háji, miluje ji, postavil ji nedávno bezbariérový dům, chce ji vzít i do jižní ameriky k šamanovi, nemyslím že ji to pomůže, ale nic mu vymlouvat nebudu, je to můj kamarád
byla hezká, hlavně hodná, pamatuji si ji, jak chodila ven se psem, už tehdy měla na nohách strašné křečové žíly, nemyslím si, že ji šaman pomůže, ale tak si udělají hezkou dovolenou
má bratra, Dana, on je starší, rvali jsme se, ze srandy, hrál si s námi
obouma
ten můj kamarád, zachránil mi život, lozili jsme v zimě po Stránské skále, já lezl první a uklouzo mi to, už jsem padal volným pádem, ten vůl se omáchl rukou a chytil mě, ještě mu to dlužím
je to fajn člověk, je unavený, moc, ale nedá to znát, je to můj kamarád
potkával jsem v životě moc fajn lidi, ho, svoji ženu, pak přišlo zlo a vše se změnilo, jsem sám, nevadí mi samota, už jsem si na ni zvykl, sere mě to zlo, změní se to ve vašem srdci
musím to opravit, samota není pro člověka dobrá, dokážete s ní žít, ale není to dobré
