Rozcestník >> Ostatní >> O životě

dal jsem si teď hned z rána sprchu, to je fakt bomba, jak vás to nakopne

Myšáčku, víš o co mu šlo, co nejvíce mi ublížit, zesměšnit mě před tebou, povedlo se mu to a víš proč? on mě nenáviděl, já mu věřil, miloval jsem ho, už o té svini psát nebudu

chlastám, protože ta bolest na chvíli zmizí, to se dokáži i smát, ale pak se to zase vrátí, takže to není řešení, musím něco udělat, změnit celý svůj život, toto už mě nebaví ...

asi se na nějaký pátek odmlčím, budu to řešit, vám všem popřeji krásný život, může být fakt nádherný

už tehdy jsme se opalovali nazí, měla neskutečnou velkou píču

ty ji máš akorát, s velkými stydkými pysky, to miluji, ona tu píču měla obrovskou

chtěl abych šel do ní, už se mi to nechce vysvětlovat

chtěl Myšáčku, abych šel do ní, měl by to pak jednodušší než s tebou, vážně, beze srandy, myslím si že to byl ďábel

jsem z toho úplně v prdeli, už roky nemohu spát, dopiji pivo a zkusím ještě zabrat

ty jsi má láska, od Boha, byla jsi mé vysvobození ... dobrou, Myšáčku

neusnu, je to marné tak otevřu další pívo ... když jsi odešla, chtěla se mnou ta Lenka chodit, měl jsem s ní schůzku a nepřišel jsem tam, nechci ji, tebe chci

psala mi i Jindra, že zapaříme, zase ji svědí frnda, nemám o ni zájem

ty mi nevěříš, nechci žádnou jinou, tebe chci

začíná svítat, Myšáčku, vidím tě v posteli, jen v kalhotkách, rozespalou, voňavou, bože jak bych tě chtěl celou zlíbat

nemohla jsi vyhrát, byl to ten nejchytřejší muž, jakého jsem poznal, on to byl spíše ďábel, ví jak to funguje u žen, nalije do tebe ze pár panáků a pak natvrdo tě chytí za pipinu, ta žena povolí

jsem už tak unavený, tak tak udržím víčka otevřená, snad už usnu, budu s tebou, lásko má, tam ve snech, zase mi po milování dáš svoji hlavu na mé rameno a já budu ten nejšťastnější vůl

tvl. to pívo z lednice je dobrůtka, mám to nyní místo prášků na spaní, ty jsou svinstvo, ty vole když jsem je zapíjel tvrdým, viděl jsem neskutečný věci

už to dlouho nevydržím, za chvíli už odpadnu, dám vám radu, nikdy nekuřte trávu a k tomu tvrdé, budou vás honit démoni

tvl. to je strašný, chce se mi spát neskutečně, ale jak zavřu oči, začnou mi běhat myšlenky, tvl. už zdechnu no nic, tak otevřu další pívo

zastřelte mě, to už se nedá

když jsem se to dozvěděl, chtěl jsem ji zabít, pak hned sebe, čas poodešel a už jsem ji zabít nechtěl, vím že za to nemůže, chtěl jsem zabít jen sebe, nemám v pokoji lustr, z toho háku visí špagát

chodí tady po ulici Ukrajinec, nadává jako svině, má v sobě vztek, bolest, v ruce pivo v plechu, ale za tu bolest mu ostatní lidé nemůžou, proto nechodím ven, když chlastám, ti lidé za to nemůžou

zatím na něj věším kolo, to má s těmi bateriemi třicet kilo, třeba když seřizuji přehazovačku, potřebuji pak točit se šlapátky, abych viděl jak to přehazuje :-)

kdyby byla dostupná eutanázie, tak ji podstoupím, mě fakt bez ní nebaví žít, nechci aby dělala něco, co ona nechce, co necítí, když se jí ptám na facebooku nechce mi odpovědět, když jí napíši, at mi dá trvalý ban na tom facebooku, že už pak budu vědět, tak to neudělá, nechápu ji

asi mě chce chránit, to je kozenka, já nežiji, bez ní

potkal jsem tě už jako dítě, to Bůh nás dal dohromady, byla jsi to jediné krásné, co jsem poznal, byla jsi má záchrana, před mou rodinou kurev a zmrdů

Myšáčku, jednou jsem spal u té ožralkyně báby, bavily se tam ona a má teta, myslely si že spím, uviděl jsem zlo, je to i nápověda k tomu, proč byl "můj" fotr zmrd

byla jsi to jediné, krásné, co jsem v životě poznal, mohla jsi mne zachránit, vlastně nemohla, zlo číhalo, čekalo, ale díky tobě vím, co znamená láska

pamatuješ, když jsi mi psala na vojnu? dala jsi vždy na konec dopisu otisk tvých rtů, chodil jsem v noci kolem kasárna a líbal jsem ten otisk tvých rtů

Bobku tak ty ciny uskutečni

ano

ahoj Jardo

Jardo, všechny žvásty jsou k hovnu, jen činy mají váhu

je to nemilé, ale dochází mi škopek, hned jsem zpět