1.Z čeho se takový pšouk vůbec skládá?
- Prd je mixem různých plynů. Obsahuje kyslík, dusík, vodík, oxid
uhličitý a methan. Jen 1% složení pšouku tvoří zapáchající složka. Tu
vytváří sirovodík, který „voní“ jako zkažená vejce, ale také
dimethylsulfid - ten zase připomíná vařené zelí - a methylmerkaptan
připomínající shnilou zeleninu.
2.Co určuje hlasitost?
- Proč je to někdy ticháček a někdy pořádná bomba? Všechno to
závisí na rychlosti prdu, ale také na poloze svěrače. Pšouky se mimochodem
pohybují rychlostí 3 metry za vteřinu.
3.Prdopudný jídelníček
- Existují potraviny, které výrazně podporují nadýmání. Pochopitelně
jsou to luštěniny - fazole, čočka, hrách, cizrna. Zároveň sem patří
třeba brokolice a květák, z ovoce broskve, hrozny a meruňky. Pšouky
probouzí také vejce a hlavně pivo.
4.Jak často denně prdíme?
- Zdravý člověk prdí až čtrnáctkrát denně. Nevíme ale, jestli se
tím myslí jednotlivé prdy, nebo celé epizody - co si budeme povídat, někdy
je to přímo koncert. Nejsilnější jsou ranní větry.
5.Když to zadržím, ublíží mi to?
- Říká se, zadržování větrů může mít vliv na chod zažívání a
funkci střev. Dlouhodobě možná, ale když si to sem tam schováte na
později, nic vážného se vám nestane.
6.Hoří prd?
- Zásadní otázka. Odpověď zní, pozór... Ano, hoří! Právě kvůli
obsahu metanu a dalších hořlavých plynů.
7.Můžete se živit jako profesionální prdič?
- To asi ne, nicméně, v Číně existuje profese s názvem „čichač
pšouků“. Možná si říkáte, že to nějak souvisí s podivnými
sexuálními touhami - omyl. Čichače využívají zejména doktoři, protože
zápach a intenzita větrů můžou prozradit hodně o zdravotním stavu
konkrétního člověka.
8.Větry jako komunikace
- Skrze pšouky se dá i dorozumívat. Dělají to tak například sledi,
kteří takhle komunikují v hejnech. Umí totiž plyn z těla vypustit tak, že
vytvoří zvuk, kterému ostatní rybky rozumí.
ty mi
bohuzel unikli o par let
