Tydlidát
Tydlitát J.Mottl / J.Mottl
Tydlidát měl na Žižkově z nouze dvě děti
že byl pokrejvač, to račte věděti
při ruce měl přidavače Tondu Bureše
kterej mu přidával na střeše
Tydlidátová si táty vždycky hleděla,
že měl svou slabost, to dobře věděla,
a proto mu říkávala Hele Vojtěchu,
když seš v lihu, nelez na střechu.
Dva dny nato spravovali střechu radnice,
Vojtěch Tydlidát, ta chytrá palice,
ve zdraví si vykonal svůj denní seriál
poslal Tondu pro materiál.
Tonda jede s mat'riálem Tonda jede rád,
tlačí dvoukolák dolů z Vinohrad,
Když dorazil před radnici zařval na střechu:
Tak jsem tady s vápnem Vojtěchu.
Tydlidátovi však v hlavě míza bujela,
když mu pojednou noha ujela,
a když viděl že nabírá ducha potěchy,
cejtil, jak se nese ze střechy.
Letí rovně hlavou dolů, letí jako pták,
když tu pod sebou vidí dvoukolák,
na něm sedí Tonda Bureš a nemá potuchy,
co se na něj nese ze střechy
Můžete si představiti, jakej to byl pád
když se za Tondou rozplác Tydlitát
A už cejtí Tonda Bureš, k svýmu ouleku,
jak se trapem nese na střechu
Přistál rovnou za komínem, honem se ho chyt
přitom zavadil nohou o škopík
Ve snaze ho zachytiti, jednu ruku vztáh,
ale škopek zmizel v hlubinách
Tydlidát se hrabe z vápna a je věru rád,
díky Tondovi že přežil ten pád,
už se těšil, jak to s Tondou pěkně oslaví,
vtom ho škopek praštil do hlavy.
Čtyři páry černejch koní jedou přes Žižkov,
vezou Vojtěcha rovnou na krchov,
Ale že měl Tonda Bureš kamaráda rád,
vzal si vdovu s firmou Tydlidát
,
1
