Rozcestník >> Ostatní >> Zpovědnice

:) moc pěkná otázka. O tomhle dost často přemýšlím, kolika bych se mohla dožít z logického hlediska, geny a podobně, ale pak si řeknu, že za rohem může parkovat nehoda, tak to neřeším a užívám si každý den, ale ne tak, jako by byl poslední, jak se dost často říká. Nikdo neví, co bude a strachovat se, je akorát si ubírat radost ze svého bytí. Ale mám se ráda a své tělo, dříve to tak nebylo, nevážila jsem si svého těla, sebe a tak se snažím s ním vycházet tak, jak je mu víc milé. Je to hezká symbiosa, ale ne vždy jsem hodná, taky hřeším.
Jsem a to je fajn. Kolika se dožiji, nevím, ale jestli třeba ještě budu mít štěstí na dalších třicet let, budu ráda a jestli ne, nic nenadělám. Takový je život.

asi tak, jsem srovnán s tím, co je mi vyměřeno osudem.
jediné co bych docela chtěl, sledovat někde zpovzdálí, jak to všechno dopadne.

Jo, tak to sledování zpovzdálí, by mě taky lákalo.

150 bez důchodu pak ze mne udělají Cyborga .. Ahoj Jehličko rád tě čtu ..

nazdar Lenochu