Neznám, ale vím a slyšela jsem to hodněkrát. Také jsem si říkala, jestli to je dané přírodou, že to tak rodiče cítí, ale více kolikrát matky, nebo jestli je to tím, že je to kus tebe? :)
tak, chlapi jsou přeci jen ješitové a rádi tu svou dokonalost klonujeme
ale teď vážně, nevím čím přesně to je, ale bezdětní jsou hrozně
ochuzeni - i třeba o ten skutečný cit
Nevím, já bezdetna jsem, ale cítím lásku k cizím dětem a neměla bych
problém ji jim dávat, mít adoptovane dite. Je spousta lidí, jak říkáš
ty, co by cizí dite neuměli takhle přijmout. Potřebuji vidět cítit, ten
kus sebe. Jo je to ta ješitnost a i když žijí v páru s někým a každý má své dítě z
jiného vztahu, dost často ty děti vnímají jinak, víc mají rádi to své,
než druhého.
Mým snem je a splním si ho. Pracovat s dětmi v dětském domově, nebo
diagnostickém ústavu a dát jim tu lásku, co jim byla odeprena.
to je hezké, ty by ses na to hodila.
vidím to jako něco mezi nebem a zemí - krev holt není voda ;-)
je to znát i u těch z ústavů, že nepřestanou mít potřebu hledat vlastní
rodiče, takže ta pouhá rodičovská ješitnost v tom není.
Moje teta také byla adoptovana z dětského domova, ségra mého táty a je
to nejhodnejsi člověk co znám. :)
Přesně jak říkáš, ano potřebují znát své kořeny, je to dobře. :)
Příroda se často dává za vzor rodičovské péče. Ale třeba medvěd
,když potká svoje mládě, tak ho roztrhá.
Řekl bych, že dneska je daleko víc otců, kteří své děti milují a
dávají to najevo. Péčí, výchovou, starostí o rodinu.
Naprostý souhlas a je to úžasné, že se dělí o lásku a péči o
potomka, s jeho matkou. :)
Moc se mi i líbí, že mizí zažitá představa, předsudky, že žena musí
být v domácnosti a starat se o vše a rodinu a muž je ten co vydělává,
živí rodinu. Znám páry, kdy muž zůstal na rodičovské a postaral se o
dítě lépe, než kdejaká žena.
Proto, že jeho partnerka má našlápnutou kariéru a díky tomu i lépe a víc
přispěje materiálně do rodiny, než by přispěl on. Ale znám i páry, kdy
to neřeší, vydělávají oba stejně, ale i tak chce muž o své děti
pečovat a pečuje víc, než by bylo potřeba.
Za mě, je největší pohoda, když se oba dělí o všechny možné starosti i
strasti v domácnosti i rodině. :) Žiji tak a jinak bych to nechtěla. Máloco
dělíme na mužskou a ženskou práci, spíš na práci, co kdo zvládne a
nezvládne. Nemám sílu, jako muž a můj partner, nemá vždy um na něco,
jako já. Vzájemně se i po letceh ještě od sebe učíme. Je to hezká dělba
práce, ale oba děláváme vše. Jak to vyjde a jak je potřeba. :)
Všeho s mírou, je spíš směšné, když si chlap hraje na maminku...... S dělbou práce máš pravdu, je skvělé, když se partneři doplńují a neřeší mužskou a ženskou práci, ale to co zvládnou a mají na to zrovna čas. Bydlím s dcerkama a prostě jsme si rozdělili co kdo bude dělat a funguje to.
Nejsem odborník, ale asi je to pudová záležitost. Stejně tak, když lví smečku ovládne nový samec, roztrhá mlád'ata a spáří se aby všechny mlád'ata byly jeho.