Srpen 1968 dodnes traumatizuje, Rusko se nijak nezměnilo, řekl prezident Pavel
Letos i loni nabývá výročí ruské okupace Československa jiného významu. Dějiny neskončily, Putin je masakruje. Za svobodu se vždycky draze platí, nikdy není levná.
Připomínáme si, jak nás 21. srpna před 55 lety okupovali Rusové, nebo, jak zdůrazňují hnidopiši, jak nás zabrala vojska Varšavské smlouvy. To připomínání má smysl, protože máme šanci podívat se na sebe. Vidět, jací jsme byli, a přemýšlet, jací jsme dnes, jestli jsme se změnili.
Stojí za to vzpomenout si na to vzedmutí odporu, na protesty proti tankům, na studenta Jana Palacha a další, kteří se obětovali, aby lid vytrhli z upadání do letargie. Vzpomenout, jak rychle uvadla chuť podržet si onen náznak svobody z jara '68, protože svoboda to za komunistů nebyla. A jak rychle ji vystřídala šedá kaše normalizace. Další útěky elit na Západ a jiné útěky elit do podzemí, kotelen, bytových seminářů, do undergroundu. A ještě jedna zásadní okolnost: normalizace byla obdobím, kdy si mnozí lidé dál zvykali, že žít nesvobodně může vypadat normálně.
Před rokem i letos nabyl 21. srpen jiného významu. Ukázalo se, jak jsme se mýlili, když jsme se nechali ukolébat v domnění, že náš svět bude "už jen bez válek" a "už jen o konzumu", jak jsme se mýlili, když jsme moudře přikyvovali na "konec dějin". Dějiny se dál s železnou zavilostí opakují a my se jim jen tak nevymaníme. V minulých 33 letech jsme si v klídku žili ten náš svět a na jiné světy jsme velké ohledy nebrali. Taky proto jsme Putina a Rusko podcenili.
Od loňského 24. února na Ukrajině vidíme, jaká cena se platí za svobodu. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké vládní činitele čerstvě odhadl, kolik válka na Ukrajině stojí. Na ruské straně dosud podle amerických odhadů přišlo o život až 120 tisíc vojáků a dalších 170 až 180 tisíc jich utrpělo zranění. Na straně Ukrajiny odhady vycházejí z počtu zhruba 70 tisíců zabitých vojáků a 100 až 120 tisíců zraněných. Masakr, který rozpoutal Putin. Masakr Ukrajiny, masakr dějin.
Výročí 21. srpna nám tiše, leč nutkavě klade otázku: a co my? Co kdyby Rus
101+
4-
1