Jiří Janouch a jeho příběh
„Byl jsem v Praze a zastavili mě dva Ukrajinci. Zpočátku byli milí, ptali se mě na jméno, a jelikož jsem společenský typ, nedělám mezi lidmi rozdíly, tak jsem se s nimi dal do řeči. Do toho mi neuniklo, že jeden z nich má ještě takový bojový dres, takže jsem se mylně domníval, že bychom si mohli rozumět… Jenže pak se mě začali ptát na drogy, já jim odpověděl, že žádné neberu, a oni začali být agresivní.
Detaily si bohužel nepamatuju, jen vím, že mě začali mlátit do obličeje. Když přestali, tak mě ještě okradli, vzali si všechny moje věci a jako naschvál mi rozbili naslouchátko, bez kterého vůbec nic neslyším…
K incidentu došlo v parku u Anime klubu a jak jsem mohl, tak jsem hned
běžel za svými kamarády. Moje kamarádka zavolala policii a ostatní
kamarádi se vydali hledat ty násilníky, co mě napadli… Našli je, ale
když se jich ptali, co se stalo, tak jen odpovídali, že jsem upadnul… Pak
ale přijela policie a ta si všimla krve na jejich botách, a navíc měli
pořád u sebe některé mé věci.“ 
