Jak se měl podle vás premiér zachovat 27. listopadu, když v ulicích Prahy protestovali lidé a byly zavřené školy?
Kdybych byl v jeho kůži, tak jdu asi dvojí formou. Buď budu odvážný, budu si hrát na Miroslava Kalouska a zajdu si před Poslaneckou sněmovnu na poloprázdné Malostranské náměstí. Ono by mnohem víc vyniklo, že je poloprázdné, a budu se bavit ne s funkcionáři, ale s řadovými demonstranty. Já vám garantuji, že v tu chvíli by ta debata byla mnohem věcnější. Oni by to ocenili, že za nimi přišel premiér. Lidé by si řekli – baví se, neuzavřel se do své slonovinové věže.
Nebo udělám ještě rafinovanější krok. Sejdu se někde v terénu se školskými odbory, s učiteli a začnu probírat reálný stav někde mimo Prahu. Rozhodně ale nejedu na farmu, ještě k tomu na farmu příbuzného svého ministra. A hlavně nejdu tam v saku, nejdu tam v lakýrkách, abych potom měl nějaký zvláštní igelitový pytlík až po kolena. Samozřejmě pak se před národem stanu pytlíkem.
