Ale i když mě něco nezajímá tedy názor jiných, umím je vyslechnout a
přemýšlet co je vede k tomu všemu. Někdy je dobré řeku nechat téct,
nesnažit se jí zastavit, vždy si poteče svou cestou. 
To první jistě ano, i když to nijak neznamená, že přemýšlením
přijdu vůbec na něco, natož na to, co je vede k tomu všemu
To druhé určitě ne, řeku lze převést do jiné cesty, ba ji zastavit.
Řeka se vždy vrátí tam kde byla zvyklá téct, vzpomeň si na povodně
tam se dalo i vidět dřívější koryta řek a člověk si řeku podmanil a
řeka při povodních opět tekla tam kde před tím.No a teď to první je
možný že na nic nepřijdeš, když přemýšlíš nad tím co je k tomu
vede,ale už tím že přemýšlíš nad tou danou věci už jsi sám nezaujatě
nevtažen do dalších myšlenek a jen odejdeš od dané věci dál a to vše je
nádherné nemyslíš.
Na pouštích je plno řek, které už netečou a už nikdy nepotečkou.
To, že se někdy řeka do svého koryt a vrátí přeci neznamená automaticky,
že to tak je a bude vždycky.
No jasně že krásný je už samotný přemýšlení, pokud přináší
radost.
Ale to už jsme dost jinde od původního tématu - tedy toho, že řeč byla,
že se prostě stavíš na stranu nějakého "názoru", prostě proto, že ho
uznáváš jako lepší než jiný. Tedy řeč byla o angažovanosti a nikoli
nadhledu
A co když se právě stavíš do zlaté střední cesty,co jsem psal níže, o Buddhově osvícení. Mohu být právě pozorovatel všech stran a tím přemýšlením si z toho od všech něco vzít tedy zlatá střední cesta a nebo nevzít a být jen pozorovatel a volně plynout jako oblak nad větry.
To ti nijak nerozporuju. Já říkám jen to, že "moci" neznamená
"muset"
Já mám prostě možnost, volbu, od stříbrné pravé k bronzové levé přes
zlatou střední.
Pozorováním můžeš přijít na cokoli, jen bych chtěl dodat, že to, co ty
si za sebe určíš jako zlatou střední cestu může kdokoli jiný vidět jako
úplně jinou cestu a už vůbec neplatí, o čemž byl asi i ten tvůj vstup,
že zlatá střední cesta (aji pokud je opravdu střední a není to jen tvůj
dojem) nemusí být nejlepší řešení.
Co z toho plyne?
Že filosofování o zlatých střední cestách je o ničem
.-)))))))))))))))))
Filozofování je fajn ,praxe je ještě fajnovějsi,Buddha vždy né nadarmo
říkal: Nevěřte mi a běžte a mou cestu si vyzkoušejte.
