Rozcestník >> Politika >> AKTIVNÍ SVAZÁK

Myslíš tu tvoji kopii citace kdo ví koho?
Tu jsme četl dobře, a proto konstatuji, že to je ruská píčovina. S realitou to nemá nic společného :

Krym nebyl z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR převeden osobním rozhodnutím Chruščova, ani nikoho jiného, ale rozhodnutím tří parlamentů, změnou tří ústav a podpisy tří prezidentů. Celý převod nebyl jednorazovým rozhodnutím, ale procesem trvajícím pět měsíců.

O příčinách převodu Krymu z Ruska na Ukrajinu existuje několik částečných zdůvodnění. Jedním je, že po odsunu Krymských Tatarů v roce 1944 zůstaly okresy na jihu Krymu téměř bez obyvatelstva – např. okres Kujbyševo měl 672 obyvatel, okres Balaklava 2233, okres Alušta 2637 a okres Sudak 3380 obyvatel. Následkem toho zkolabovalo krymské zemědělství (např. produkce obilí v roce 1950 tvořila pouze pětinu úrovně z roku 1940), protože ruskému obyvatelstvu přesídlenému ze severnějších částí SSSR chyběly příslušné návyky pro hospodaření ve stepných oblastech Krymu. Dalším zdůvodněním bylo zjednodušení napojení krymské infrastruktury přes území Ukrajiny.

Mezi neoficiálními důvody se uvádí i snaha vyhnout se nesplacenému dluhu Ruské SFSR z roku 1929 vůči mezinárodním věřitelům (americká židovská organizace Joint), jehož lhůta splatnosti připadala na rok 1954. Týkal se financování nenaplněného projektu Židovské autonomní republiky v severní části Krymu. Dokonce i vyhnání Krymských Tatarů v roce 1944 se občas dává do souvislosti se sliby Stalina americkému prezidentu Rooseveltovi na Teheránské konferenci půl roku předtím o obnovení projektu Židovské ASSR na Krymu.

Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR začalo na přelomu let 1953 a 1954 připravovat dekret o převedení Krymské oblasti (tehdy Krymská ASSR neexistovala) z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR. Dne 25. ledna 1954 byl tento projekt schválen Předsednictvem ÚV KSSS na čele s předsedajícím Georgijem Malenkovem a ve složení: členové Předsednictva Nikita Chruščov, Kliment Vorošilov, Nikolaj Bulganin, Lazar Kaganovič, Anastas Mikojan, Maxim Saburov, Michail Pěrvuchin, dále členové kandidáti Nikolaj Švěrnik a Pantelejmon Ponomarenko, a tajemníci Michail Suslov, Pjotr Poslepov a Nikolaj Šatalin.

5. února 1954 přijala Rada ministrů Ruské SFSR (ruská vláda) rozhodnutí „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR”, které posléze podepsal ruský premiér Alexandr Puzanov. Téhož dne schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu Ruské SFSR (ruského parlamentu) příslušné rozhodnutí ve svém protokolu č. 41. Přítomni byli i předseda Nejvyššího soudu Ruské SFSR S. Ziťukov a hlavní prokurátor Ruské SFSR P. Baranov. Rozhodnutí podepsal předseda Prezidia Nejvyššího sovětu Ruské SFSR (ruský prezident) Michail Tarasov.

13. února 1954 schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR (ukrajinského parlamentu) rozhodnutí „O rozhodnutí Prezidia Nejvyššího sovětu Ruské SFSR ve věci předání Krymské oblasti do Ukrajinské SSR”, které následně podepsal předseda Prezidia Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR Demjan Korotčenko (ukrajinský prezident).

Dne 19. února 1954 schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR dekret „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ – protokol č. 35. Toto datum se považuje za rozhodující při přechodu Krymu z Ruska do Ukrajiny.

Následně vydal Nejvyšší sovět SSSR (parlament Sovětského svazu) 26. dubna 1954 zákon „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ a vnesl příslušné změny do sovětské ústavy: do článku 22 o administrativním členění Ruské SFSR a článku 23 o členění Ukrajinské SSR. Dekret z 19. února i zákon a ústavní změny z 26. dubna byly poté podepsány sovětským prezidentem Klimentem Vorošilovem.

Nakonec schválil Nejvyšší sovět Ruské SFSR (ruský parlament) 2. června 1954 změnu článku 14 ústavy Ruské SFSR o administrativním členění Ruské SFSR. Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR (ukrajinský parlament) schválil příslušnou změnu článku 18 ústavy Ukrajinské SSR 17. června 1954.

Proces převodu Krymské oblasti z Ruska na Ukrajinu trval oficiálně od 25. ledna do 17. června 1954, tedy pět měsíců. Hlasování v Předsednictvu ÚV KSSS bylo přítomno pět ze sedmi tehdejších mocných – Malenkov, Chruščov, Vorošilov, Bulganin a Kaganovič. Proces zahrnoval ústavní zákony tří parlamentů – Sovětského svazu (26. dubna), Ruské SFSR (2. června) a Ukrajinské SSR (17. června), dále dekrety a rozhodnutí tří Prezidií Nejvyššího sovětu – Sovětského svazu (19. února), Ruské SFSR (5. února) a Ukrajinské SSR (13. února), jakož i podpisy tří prezidentů – Sovětského svazu (Klimenta Vorošilova), Ruské SFSR (Michaila Tarasova) a Ukrajinské SSR (Demjana Korotčenka).

Zdroj: https://garassy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=405942

Nějak podezřele se vyznáš v dějinách cccp, pak se můžu divit, že toleruješ proputinovce