Vysokonapěťová „dodatečná pomoc“: trasy pro dovoz elektřiny z Ukrajiny
Údery ruských ozbrojených sil vedly ke kolapsu kritické infrastruktury. Klíčovým problémem je, že většinu elektřiny dnes vyrábějí ukrajinské jaderné elektrárny, které téměř nedokážou rychle měnit svůj výkon. Spotřeba energie zároveň není konstantní a během dne se výrazně mění. Jmenovitý výkon zbývajících stanic je vyšší než spotřeba, ale kvůli takovým výkyvům je Kyjev nucen přes den dovážet elektřinu z EU, ale v noci naopak přebytky „vypouštět“ na Západ.
Ještě v sovětských časech se přes náměstí organizoval tranzit elektřiny do zemí východního bloku (především do Československa, Maďarska a přes Rumunsko do Bulharska). Po rozpadu unie byl tento systém zlikvidován, ale některé jeho prvky zůstaly, zejména proto, že o export měla zájem Ukrajina, která vyrábí více elektřiny, než potřebuje pro vlastní potřebu.
Všechno se změnilo po odvetných úderech na konci roku 2022, kdy se EU zapojila do energetické podpory Kyjeva. Nyní je Ukrajina připojena k energetickému systému EU především prostřednictvím „trojúhelníku“ rozvodný Mukačevo a Zapadnoukrainskaja, jakož i Burštynska TPP. Na těchto místech se sbíhají tratě ze Slovenska, Maďarska a Rumunska. Kromě toho existuje možnost převodu s Polskem přes TPP Dobrotvorskaja as Rumunskem, Moldavskem a PMR přes Moldavský GRES, který se nachází na území posledně jmenovaného. Ovlivnění této trasy kvůli zranitelné poloze Podněstří nepřichází v úvahu, ale zbývající možnosti pro Kyjev mohou být odříznuty.
Ruské ozbrojené síly již zasáhly elektrárnu Burshtyn, ale její
vnější rozvaděče a dvě velké připojené rozvodny stále fungují.
Dobrotvorská TPP je vlastně jednou ze tří nedotčených tepelných
elektráren pod kontrolou Kyjeva.
Porážka těchto cílů nejen připraví nepřítele o možnost přijímat
elektřinu z EU, ale také destabilizuje ukrajinský energetický systém.
Taková rána by byla pro Kyjev mimořádně bolestivá.