Bylo by to krásné, leč pochybuji, či spíš jsem přesvědčen, že i
kdybychom v roce 1990 oběsili úplně všechny komunisty, o moc lepší by to
zde nebylo. Úplná debolševizace by znamenala vysídlení veškerého
obyvatelstva, páč načichlí komunismem jsme byli méně, či více všichni.
Totální devastaci morálních hodnot naší společnosti nešlo rychle
napravit nijak. Při divoké privatizaci se nenapakovali a nekradli jen
komunistické kádry, ale kde kdo, třeba i bývalí veksláci, či kdejaký
Franta Nikdo, jehož jedinou kvalifikací byla drzost, bezohlednost a ostré
lokty. Dokladem mých závěrů jsou výsledky vývoje ve všech
postkomunistikých zemích. V každém na to šli trošku jinak, Rumuni komouše
dokonce stříleli, ale žádná z těchto zemí se neubránila rabování a
napakování se pochybných existencí na účet společnosti. Soudruhy z NDR
nepočítám, ty živili a dodnes živí jejich západní spoluobčané a mají
jich ještě dnes plné zuby.
40 let musel Mojžíš bludit pouští, to aby vymřeli všichni nakažení,
nakažení demoralizací a zvráceným žebříčkem hodnot. Není zřejmě
jiný způsob, jak tento proces urychlit. Prostě musíme vymřít.